Chřibský vrch

Chřibský vrch, od roku 2006 oficiálně nazývaný jako Kamzičí vrch, tvoří výrazný zalesněný znělcový masiv asi 2 km jižně od Chřibské a 1 km severně od sedla U Křížového buku. Jeho nižší severozápadní výběžek se dnes někdy označuje jménem Na Širokém. Před 2. světovou válkou se kopec nazýval Himpelberg a je zajímavé, že mohutnější ale nižší severozápadní vrchol (563 m) se označoval jako Velký Himpelberg, zatímco vyšší a strmější, avšak od městečka vzdálenější jihovýchodní vrchol (623 m) se nazýval Malý Himpelberg. Ze svahů a temene vyššího kupovitého vrcholu vyčnívá poblíž výstupové cesty několik skalních ostrohů, pod nimiž je na jižní straně větší suťové pole. Z některých ostrohů jsou pěkné výhledy jižním směrem k Javoru, Křížovému buku a ke Studenci, na západě můžeme vidět vzdálenější Růžovský vrch, Děčínský Sněžník i některé vrchy Saského Švýcarska, například dvouvrcholový Zschirnstein nebo táhlý Winterberg. Ze samotného vrcholu kopce, porostlého řídkým bukovým lesem, je jen velmi omezený výhled do údolí na Krásné PoleHorní Chřibskou s kupami PlešivceŽulovce v pozadí. Na suťových polích pod vrcholem je možné občas zahlédnout kamzíky.

Ze skalního ostrohu na jihozápadní straně vrcholu je pěkný výhled ke Studenci.
Ze skalního ostrohu na jihozápadní straně vrcholu je pěkný výhled ke Studenci.

U cesty na severním svahu Chřibského vrchu býval kdysi na stromě pověšený malovaný obrázek, připomínající sedláka Ignaze Gampeho z Horní Chřibské, který zde zahynul 13. října 1824 při nakládání dřeva. Ještě roku 1934 byl obrázek nově vymalován, ale po 2. světové válce zanikl.

Na severozápadní straně Chřibského vrchu je kousek od silnice opuštěný pískovcový lom, ve kterém bylo roku 1931 zřízeno lesní divadlo. Po 2. světové válce ale zpustlo a obnoveno bylo až v roce 1996. Pod svislou lomovou stěnou je jeviště s vyvýšeným ochozem, před nímž je zahloubené orchestřiště a hlediště s několika řadami dřevěných lavic. V postranní části lomu bývalo upravené zázemí pro herce. Od hlavní silnice vede k divadlu lesní cesta, po jejíž levé straně je malé návrší s mírně převislou pískovcovou skálou. Z jejího vrcholku se dříve nabízel pohled na Dolní ChřibskouSpravedlnost. Na severní straně skály je Ovčácká jeskyně, pojmenovaná údajně podle ovčáků, kteří sem před staletími vodili svá stáda a využívali jeskyni k pobytu. Později ji využívali lamači kamene, potulní cikáni a po 1. světové válce se tu prý usadil nějaký švec, který vchod opatřil dveřmi. Jeskyni tvoří ploše klenutá prostora o rozměrech asi 5 x 1,5 m. Její pravá část je poměrně široká, zatímco levá se poněkud zužuje a vzadu z ní vybíhá malá okrouhlá komůrka. V okolí jeskyně jsou ještě další skály a do jedné z nich je vyrytá lebka s letopočtem 1512. Podle staré lidové pověsti zde měl být pohřben nějaký rytíř.