Bažantnice - Scheibenwarte
Přístupová cesta na vrchol návrší.
Foto: Jiří Kühn.
Na severozápadním okraji Mistrovic
je nevýrazný oblý hřeben, jehož vzdálenější západní vrchol (512 m) se nazývá
Bažantnice. Východní vrchol (520 m), ležící na samém okraji
obce, se dnes označuje jménem Na vyhlídce a Němci jej dříve
nazývali Scheibe. Stejně se nazývala i přilehlá část obce a les, který
na vršku časem vyrostl. Podle staré tradice bylo jméno odvozeno od terčů
pro cvičnou střelbu, které zde údajně postavil majitel mistrovického dvora Petr
Kryštof z Wallbrunnu někdy po roce 1747, kdy byl zdejší les zničen
větrnou bouří.
Návrší dodnes pokrývají četné čedičové balvany, dosahující někdy značných rozměrů.
Jeden z nich, dříve nazývaný Šibeniční kámen (Galgenstein), připomínal staré
hrdelní právo Mistrovic.
Význam návrší značně vzrostl na počátku 20. století, kdy zde mistrovický Spolek
přátel přírody nechal postavit rozhlednu, nazvanou Scheibenwarte. Dřevěná
rozhledna měla poměrně zajímavý osud, protože původně vznikla jako atrakce Průmyslové
a živnostenské výstavy, uspořádané v Děčíně roku 1902. Teprve po skončení výstavy
byla věž rozebrána, převezena do Mistrovic
a znovu postavena na lehce přístupném návrší na okraji obce.
Čtyřpatrová 20 m vysoká dřevěná věž se stala výraznou dominantou obce i celého
okolí. Již v předvečer otevření byla slavnostně osvětlena a členové spolku uspořádali
na její vyhlídkové plošině ohňostroj. Slavnostního otevření 24. května 1903
se i přes vydatný déšť zúčastnilo téměř 1000 lidí z blízkého i vzdáleného okolí.
Zároveň s rozhlednou byl otevřen i hostinec, před nímž bylo na jaře následujícího
roku vysázeno několik lip. O 2 roky později k němu byla přistavěna prostorná
veranda a z darů oldřichovského továrníka Clemense Rasche bylo zřízeno elektrické
osvětlení hostince i přístupové lesní cesty.
Rozhledna bohužel dlouho nevydržela. Ve dnech 13. a 14. července 1907 řádila
v kraji vichřice, která způsobila značné škody na stromech a střechách domů.
Druhého dne odpoledne se pod silnými nápory vichru přetrhla ocelová kotevní
lana a věž se s rachotem zřítila. Zachovány zůstaly pouze základy a první podlaží.
K dovršení zkázy další silná bouře 1. listopadu téhož roku převrhla i sousední
verandu. Protože spolek neměl dost prostředků na obnovu, bylo torzo věže pouze
zastřešeno a upraveno jako malé letní pohostinství, k němuž byl v létě roku
1910 přistavěn malý vytápěný pokoj. K oživení návrší přispělo v roce 1920 ještě
zřízení přírodního divadla, ale k výstavbě nové rozhledny již nedošlo a hostinec
sloužil jen asi do konce 30. let 20. století.
Jeden z čedičových bloků pod vrcholem.
Foto: Jiří Kühn.
Zarostlé zbytky základů rozhledny.
Foto: Jiří Kühn.
Dnes již bývalou slávu místa nepřipomíná téměř nic. Na zarostlém temeni návrší najdeme pouze několik pravidelně vysázených vzrostlých stromů a za nimi v houštinách ukryté kamenné základy bývalé rozhledny a hostince.