Janovice v Podještědí
Janovice v Podještědí jsou nevelká převážně rekreační ves, ležící asi 4 km východně od Jablonného v Podještědí při silnici z Rynoltic do Žibřidic. K 1. lednu 2018 v ní žilo 94 obyvatel.
Historie
Pohled na obec ze Svaté skály.
Foto: Jiří Kühn.
Obec zřejmě založili němečtí osadníci při kolonizaci zdejší krajiny ve 13. století a pojmenovali ji podle lokátora Johanna. Písemně je poprvé zmiňovaná v roce 1402. Obyvatelé se původně živili nepříliš výnosným zemědělstvím, ale již od 17. století se tu rozšířila podomácku provozovaná výroba příze, plátna a později i bavlněných tkanin. Vesnice patřila k faře v Jablonném a od roku 1736 v ní stála malá kaple, využívaná k příležitostným bohoslužbám. Hřbitov tu byl zřízen až v roce 1876. Asi 1 km jižně od Janovic byl snad už v roce 1666 založen vrchnostenský dvůr, v jehož okolí bylo postaveno asi 5 domů, nazývaných Pustá Louka. Před koncem 18. století byl ale dvůr zrušen a jeho rozparcelované pozemky byly i s budovami prodány zájemcům o hospodaření.
Budovu bývalé školy dnes využívá obecní úřad.
Foto: Jiří Kühn.
V roce 1870 měla obec 90 popisných čísel a 528 obyvatel. V té době už se ale ve větších městech rozvíjela tovární textilní výroba a domácké přadláctví a tkalcovství v podhorských vsích postupně upadalo. Lidé proto museli docházet za prací do vzdálenějších míst a řada z nich se tam později odstěhovala natrvalo. V roce 1907 byla v Janovicích postavena školní budova se dvěma třídami, ale od roku 1920 se učilo už jenom v jedné třídě, protože dětí ubývalo a počet obyvatel se snížil na 364.
Po roce 1945 byli němečtí obyvatelé nuceně vysídleni a obec se vylidnila. O 3 roky později byly zrušeny soukromé živnosti a kolem roku 1950 tu vzniklo jednotné zemědělské družstvo, které bylo později kvůli špatnému hospodaření začleněno do státního statku v Jablonném. Lidé, kteří nepracovali v zemědělství, museli dojíždět za prací do Jablonného nebo vzdálenějších míst, a stálých obyvatel tu proto ubývalo. K 1. lednu 1981 byla obec spolu s dalšími vesnicemi v okolí připojena k Jablonnému v Podještědí, ale po změně politické situace v roce 1989 se Janovice opět osamostatnily.
Památky a zajímavosti
Na horním konci vsi u silnice z Rynoltic stojí čtvercová kamenná kaple s jehlanovou střechou a věžičkou pro zvonek. Již v roce 1736 tu sedlák Johann Scholze ze statku č. 60 postavil dřevěnou kapli, která se ale při silné bouři v roce 1752 zřítila a nešťastnou náhodou přitom zmrzačila děvečku Dorotheu Teubnerovou. Scholze tu proto 24. června 1753 vystavěl novou kamennou kapli, slavnostně vysvěcenou 14. října 1754 libereckým děkanem Antonem Kopschem za účasti majitele lemberského panství hraběte Filipa Josefa Gallase. U silničky vedoucí k Lemberku stojí asi 300 m od kaple zajímavá kamenná Boží muka s reliéfem Piety ve výklenku.
Kaple na horním konci obce.
Foto: Jiří Kühn.
Boží muka s reliéfem Piety u silničky k Lemberku.
Foto: Jiří Kühn.
Památkově chráněný roubený dům č.p. 29 s hrázděným patrem.
Foto: Jiří Kühn.
V centru Janovic stojí výstavná patrová budova bývalé školy z roku 1907, ve které je dnes obecní úřad. Dochovala se zde také řada původních roubených domů s podstávkou. Památkově chráněný je přízemní poloroubený dům č.p. 75 z 1. poloviny 19. století, stojící asi 100 m nad obecním úřadem, a u silnice do Žibřidic roubený dům č.p. 29 s hrázděným patrem, pocházející z počátku 19. století.
V lesíku asi 350 m severovýchodně od centra obce je hřbitov z roku 1876. Na pískovcové skále v jeho jihozápadním rohu je po širokém tesaném schodišti přístupná obdélná hřbitovní kaple, která ve 2. polovině 20. století značně zchátrala, ale nedávno byla opravena a 7. září 2011 slavnostně vysvěcena. V protějším rohu hřbitova stojí kamenný pomníček, věnovaný 17 janovickým občanům, padlým v 1. světové válce. Postavil jej kamenický mistr Wilhelm Kirschner z Křižan a odhalen byl 19. září 1923.
Kaple na skále v jihozápadním rohu hřbitova.
Foto: Jiří Kühn.
Pomník padlým v 1. světové válce.
Foto: Jiří Kühn.
Na dolním konci vsi je Obecní rybník, nad nímž se vypíná nevelká Svatá skála s dřevěným křížem. Asi 500 m jihozápadně od křižovatky v dolní části obce jsou na kraji lesíka vytesané Janovické poustevny, a v místě zaniklého dvora Pustá Louka asi 1 km jižně od obce stojí u silnice do Dubnice bývalá panská myslivna č.p. 61, naproti níž je za potokem asi 10 m vysoká skála s vytesaným výklenkem s dřevěným křížem a letopočtem 1771.
Obecní rybník.
Foto: Jiří Kühn.
Skála s křížem u zaniklého dvora Pustá Louka.
Foto: Jiří Kühn.
Rodáci a osobnosti
V Janovicích se narodil vlastivědný pracovník, učitel, novinář, básník a spisovatel Ferdinand Thomas (1854-1928).
Zajímavosti v okolí
Severovýchodně od obce se rozprostírá Janovický les se dvěma lesními rybníky a několika vyčnívajícími kopci, z nichž nejvýraznější je Buková a Pískové návrší. Lesem prochází cesta do Zdislavi na svahu Ještědského hřbetu. V údolí Panenského potoka severně od Janovic leží Rynoltice s Novou Starostí a Jítrava, jejíž domky vystupují vysoko do svahu Velkého Vápenného. Nad jítravským kostelem se vypíná Kostelní vrch a severovýchodní stranu údolí uzavírá táhlý hřbet Vysoké s Kozími hřbety, na jejímž úpatí jsou Bílé kameny. Severně od Rynoltic leží rekreační osady Polesí a Černá Louže, za nimiž se zvedají lesnaté svahy hlavního hřebene Lužických hor, jehož dominantou je vyhlídková Popova skála. Severozápadním směrem vede z Janovic úzká silnička k Lemberku, v jehož okolí najdeme pěkná zákoutí s rybníky, alejemi a četnými kulturními i technickými památkami. Pod Lemberkem leží Jablonné v Podještědí s chrámem sv. Vavřince a sv. Zdislavy, které je jedním z nejstarších měst v severních Čechách. K jihu vedou z Janovic silnice kolem Obecního rybníka se Svatou skálou do Žibřidic a údolím pod Janovickými poustevnami do Dubnice.