Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Lembersko

V roce 1996 byla Ministerstvem kultury ČR vyhlášena krajinná památková zóna Lembersko, která zahrnuje bývalý lemberský zámecký park a přilehlé okolí mezi osadami Lvová, Kunová, Zpěvná, Markvartice a Kněžičky severovýchodně od Jablonného v Podještědí. Přirozeným středem tohoto území je zámek Lemberk, stojící na strmém vršku Krutina (352 m), vyčnívajícím nad údolí Panenského potoka.
Na přilehlé náhorní plošině stojí několik domů, jejichž osudy se zámkem těsně souvisely. Naproti zámecké bráně je budova věznice z roku 1735, po straně stojí bývalá hospoda s prostorným klenutým sklepem z roku 1680 a za ní při cestě k jihozápadu jsou tři pěkné hrázděné domky ze 17. a 18. století. Naproti stojí barokní špýchar ze 2. poloviny 17. století a vzadu za ním je škola z roku 1796, která svému účelu sloužila až do roku 1938.

Hrázděné domky v předzámčí Lemberka. Bredovský letohrádek.

Posledním domem je raně barokní Bredovský letohrádek, postavený po roce 1674 Kryštofem Rudolfem Bredou. Clam-Gallasové jej později využívali už jen příležitostně a od počátku 20. století v něm sídlila lesní správa se zahradnictvím. Po 2. světové válce přešel letohrádek do soukromého vlastnictví a v roce 1989 byl odkoupen pro potřeby zámku Lemberka. Na počátku 90. let zde Nadace Lemberk pořádala mezinárodní sochařská sympozia a v letech 1999-2009 tu byla umístěna expozice, věnovaná přírodě a historii osídlení Lužických hor.
Zdislavina kaple.

K letohrádku přiléhá velká zahrada obehnaná kamennou zdí s barokní bránou, zdobenou znakem Bredů. Velkou část zahrady zaujímá travnatá terasa se třemi poničenými fontánami z 1. poloviny 18. století. Prostřední z nich zdobí plastika nymfy se sloupem, na jehož hlavici seděl heraldický orel, a na západněji ležící fontáně je barokní soška chlapce s rybou. Podél jižního okraje terasy jsou rozmístěna torza mytologických soch bohyně Diany, Juno, Jupitera a sedmi Múz, které se tradičně připisovaly Matyáši Bernardu Braunovi, ale zřejmě to není pravda. Naproti letohrádku stojí kamenný sloup, jehož vrchol zdobila litinová soška sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století. Soška ale byla v nedávné době ukradena.
Kousek za letohrádkem stojí po pravé straně cesty vodárenská věž z roku 1734, která sloužila k zásobování zámku i letohrádku. Voda se sem čerpala z vodojemu pod hrází Pivovarského rybníka a přebytečná odtékala do rybníčka pod zahradou letohrádku. Za věží je starý ovocný sad a podél něj vede cesta asi 350 m dlouhou chráněnou lipovou alejí až na jihozápadní konec návrší k bývalému hřbitůvku s neudržovanou Zdislavinou kaplí.

Stará vodárenská věž. Lipová alej ke Zdislavině kapli.

Altán u Zdislaviny studánky.

Po severozápadním úpatí návrší vede podél Panenského potoka cesta z Jablonného v Podještědí a Markvartic do Lvové. Asi 200 m od rozcestí pod Zdislavinou kaplí je u ní upravená Zdislavina studánka, které se dříve lidově říkalo také "Bodláková studánka". Stojí u ní empírový gloriet z roku 1862 s osmi toskánskými sloupy, za nímž je ve skále vytesaný výklenek se soškou. Před altánem jsou schůdky k upravenému vývěru vody, které je odedávna připisována léčivá moc. Podle pověstí používala zdejší vodu k léčení nemocných i svatá Zdislava. Asi 200 m za studánkou je ve stínu stromů ukrytá Černá tůň, do níž ústí starý obtokový náhon, vytesaný v pískovcové skále při úpravách rybníků v 18. století. Asi 40 m dlouhý a 3 m široký tunel náhonu je zčásti zatopený a jeho zamřížovaný severní vchod je dnes z velké části zasypaný pískem.
Dále proti proudu Panenského potoka je Pivovarský rybník, pod jehož hrází stojí malý kamenný domek bývalého vodojemu, odkud se čerpala voda pro potřeby zámku. Na jihovýchodním břehu rybníka stával pivovar, založený pravděpodobně koncem 17. století. Jeho součástí byly rozsáhlé sklepy, ve kterých byla umístěna i převážná část výrobních zařízení včetně varny. Sklepy vytesané do pískovcového masivu tvořily pět velkých sálů, dlouhých od 9 do 30 metrů, širokých 4 až 7 m a vysokých většinou od 2 do 5 m. V jednom ze sálů byl do stěny vytesaný letopočet 1694. Provoz pivovaru skončil kolem roku 1910, před 1. světovou válkou v něm byla zřízena střihárna sametu a později se využíval jako sýpka. Po 2. světové válce budovy už jen chátraly a koncem 50. let bylo rozhodnuto o jejich demolici. Dnes tu proto stojí jenom bývalá pivovarská hospoda, upravená k rekreačním účelům. Nepřístupné pivovarské sklepy byly zčásti zasypány a v červenci 2005 se v nich zřítila část stropu. Zamřížované vchody ve skále těsně u cesty vedou do dalšího menšího sklepení.

Bývalý vodojem pod hrází Pivovarského rybníka. Pivovarský rybník pod Lemberkem.

Cesta podél Pivovarského rybníka vede chráněnou lipovou alejí až k bývalému hospodářskému dvoru na severním úpatí zámeckého ostrohu. Dvůr nechal v roce 1739 postavit Filip Josef Gallas a dodnes z něj zůstaly už jenom nevelké zbytky zdí, mezi nimiž je parkoviště pro návštěvníky zámku. Na severovýchodní straně dvora je Dvorní rybník s malým ostrůvkem, po jehož hrázi sem vede ze Lvové silnice, vroubená další lipovou alejí. Za dvorem silnice stoupá po zalesněném svahu údolí směrem k jihu a přímo pod zámkem míjí portál 33 m dlouhé štoly na železnou rudu. Štola sleduje čedičovou žílu, vyplňující svislou puklinu v pískovci, a protože se v ní ukrývají netopýři, byl její vchod roku 1997 uzavřen mříží. Těžilo se tu patrně někdy po roce 1757 a ze stejné doby nejspíš pochází i povrchové dobývky na svahu protějšího vršku, nazývaného Čihadlo (376 m). Poblíž štoly ze silnice odbočuje do údolí lesní cesta, u níž stojí asi o 400 m dále Kříž mrtvých, ohrazený nízkým plůtkem. Dřevěný kříž stojí v místech, kde bylo pohřbeno přes tisíc rakouských a pruských vojáků, zemřelých v lemberském lazaretu po bitvě u Hochkirchu 14. října 1758. Vysvěcen byl v roce 1901 a do dnešní doby byl několikrát obnoven.

Ústí staré železnorudné štoly pod zámkem. Kříž mrtvých v údolí pod Lemberkem.

Kamenný kruh ve starém lomu.

Silnice z údolí stoupá až na náhorní plošinu a asi 200 m za koncem zahrady Bredovského letohrádku z ní doprava odbočuje cesta do lesíka se starým lomem, ve kterém je ze silných čedičových sloupů vytvořený kamenný kruh. Na první pohled může působit dojmem starého pohanského obětiště, ale ve skutečnosti vznikl při jednom ze sochařských sympozií v 90. letech 20. století. Několik soch a plastik, vytvořených účastníky těchto sympozií, můžeme vidět i na jiných místech v širším okolí zámku.
Asi o 400 m dále k východu stojí mezi čtyřmi vzrostlými lípami po levé straně silničky do Janovic v Podještědí starobylá Hejtmanská kaple, vystavěná z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. O jejím původu není nic známo, ale podle pověsti byla postavena na památku švédského hejtmana, který tu prý byl pochován za třicetileté války. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Od kaple býval pěkný výhled na Lužické hory a ještě dnes je odtud vidět Hvozd.

V okolí zámku je několik soch a plastik, vytvořených během sochařských sympozií v 90. letech 20. století. Hejtmanská kaple u silnice do Janovic.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.