Dolní Podluží

Dolní Podluží je protáhlá ves, ležící v údolí Lužničky pod severním svahem Lužických hor asi 1-4 km jižně a jihozápadně od Varnsdorfu. Na západě navazuje na Horní Podluží, s nímž tvoří asi 6 km dlouhé souvislé údolní osídlení. Součástí Dolního Podluží jsou také osady KateřinaSvětliny.

Historie

Dolní Podluží bylo kdysi důležitým střediskem tolštejnského panství. O založení obce nevíme nic bližšího, ale její vznik mohl souviset s činností starých skláren, které v okolních lesích pracovaly již na přelomu 13. a 14. století, nebo s hledáním drahých kovů a dolováním rud, jehož stopy nacházíme například v blízkém údolí Milířky. O zdejším dolování se bohužel nedochovaly žádné zprávy, víme jen, že někdy před rokem 1566 stála v Dolním Podluží šmelcovna, ve které se z vytěžené rudy získával kov.
Poprvé se obec připomíná v roce 1363 jako Voigtsdorf (fojtova či rychtářova ves), ale v roce 1471 se už označovala jménem Grund, které vyjadřovalo polohu obce v údolí. Vedle Grundu tehdy existovala ještě ves Schneckendorf, která ležela ve východní částí dnešní obce a za Jiřího ze Šlejnic v 16. století byla připojena k Dolnímu Podluží, s nímž později zcela splynula.
S postupným přibýváním obyvatel se ves rozšiřovala dále k západu proti toku Lužničky, takže roku 1566 se již rozlišoval Dolní a Horní Grund (dnešní Dolní a Horní Podluží). Někdy kolem přelomu 17. a 18. století vznikly v okolí nové osady KateřinaSvětliny, k dalšímu zahuštění osídlení došlo s rozvojem domácké textilní a plátenické výroby v 18. a 19. století.

Na přelomu 18. a 19. století se v obci rozšířila výroba sametu a manšestru, kterou sem roku 1792 zavedl Josef Fröhlich z Varnsdorfu, další podnik založil v roce 1816 Ignaz Richter. S rozvojem textilní výroby vznikala v okolí také přírodní bělidla; v roce 1825 pracovala jen v Dolním Podluží čtyři.
V 80. letech 19. století byla v obci vedle zmíněných továren na samet a manšestr také přádelna červené příze Wilhelma Brasse, továrna na bavlněné zboží, papírna, škrobárna Josefa Worma a továrna na výrobu kartonů Stolle a Lehnert. Mimoto zde byly dva mlýny a pila. V roce 1905 bylo Dolní Podluží připojeno k elektrické síti, přivedené z elektrárny ve Varnsdorfu.
Roku 1930 měla obec 3504 obyvatel, ale po odsunu Němců v letech 1945-1946 jejich počet výrazně poklesl. Ještě po 2. světové válce měla obec z němčiny odvozený název Dolní Grund, který byl teprve roku 1947 změněn na Dolní Podluží. Později bylo k obci připojeno Horní Podluží, ale od roku 1990 jsou obě obce opět samostatné. Dnes žije v Dolním Podluží přes 1100 obyvatel.

Památky a zajímavosti

Na prostranství v západní části obce stojí kostel sv. Kateřiny, postavený v letech 1547-1548 na místě staršího dřevěného kostelíka z roku 1411. V letech 1721 - 1734 byl kostel barokně přestavěn, věž ale byla dokončena až roku 1752. Dne 17. července 1783 kostel poškodil úder blesku a dnešní vzhled získal při novogotické úpravě kolem roku 1800. Při další opravě v roce 1867 vyhořela věž a nová byla postavena až v letech 1882-1883. Jednolodní kostel s polokruhovým závěrem a hranolovou věží nad západním průčelím má po stranách dvě čtvercové sakristie, z nichž v jedné se dochovala křížová hřebínková klenba ze 16. století. Na vstupním portálu kostela je letopočet 1801, uvnitř lodi je vestavěná tříramenná dvoupatrová dřevěná tribuna se sochami z 19. století. Pozdně barokní zařízení kostela pocházelo z doby kolem roku 1800, ale po roce 1990 byl kostel několikrát vykraden. Kvůli havarijnímu stavu krovu byl v roce 1998 uzavřen a od roku 2010 se postupně opravuje.
Zdí obehnaný hřbitov vedle kostela byl společný pro Dolní i Horní Podluží a používal se až do roku 1855, kdy si obě obce založily vlastní hřbitovy. U kostela dříve stála také polozděná patrová budova fary z roku 1788, s podstávkou a mansardovou střechou, která však byla po 2. světové válce zbořena.

Dodnes se v obci dochovala řada lidových domů lužického typu z 18. a 19. století. Západně od kostela stojí patrový polozděný dům č.p. 184 z roku 1817 s mansardovou střechou a kamenným portálem, pozoruhodná je také dřevěná zvonička s hrotitou střechou ve  východní části obce, zrekonstruovaná v roce 2016. Na průčelí hasičské zbrojnice v centru vsi byla 26. září 2015 slavnostně vysvěcena socha svatého Floriána od Aleše Lišky.
Asi uprostřed obce stojí u silnice socha sv. Jana Nepomuckého a u hlavní silnice do Studánky je železný kříž sv. Vojtěcha na kamenném podstavci, který byl po opravě vysvěcen 4. září 1997.
Poblíž železničního přejezdu u silnice do Varnsdorfu stojí památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla, kteří padli 22. září 1938 při přestřelce s henleinovci. Štíhlý sloup se znakem lva a pamětní deskou byl odhalen v září 1945.

Zajímavosti v okolí

Dolní Podluží leží v údolí Lužničky pod severními svahy Lužických hor. Severně od obce se rozkládá město Varnsdorf, na jižní straně je strmý zalesněný hřbet Rohálu s hraničním Weberbergem. Za ním je hluboké údolí Milířky s dochovanými pozůstatky hornické činnosti, které zpřístupňuje hornická naučná stezka. Údolí končí v sedle pod Ptačincem, odkud pokračuje k východu hraniční hřbet k nejvyšší hoře Luži. Jižně od Ptačince se zvedá Pěnkavčí vrch, z něhož vybíhá k západu Čertova pláňKozím hřbetem. V údolí Lužničky západně od obce leží Horní Podluží a na svahu nad ním je bývalé hornické městečko Jiřetín s poutním místem na Křížové hoře. Nad Jiřetínem vyčnívá skalní suk se zříceninou hradu Tolštejna a celému kraji dominuje hora Jedlová s rozhlednou a lyžařským areálem na svahu. K východu vede z Dolního Podluží hraniční stezka do německého Waltersdorfu.

Přehledná mapka okolí Dolního Podluží.

Další informace

Krásná Lípa Prameny Křinice Studánka Světliny Valčík Grossschönau Varnsdorf Varnsdorfský rybník Finkenhübel Finkenhübel Neuschönau Herrenwalde Dolní Podluží Světliny Kateřina Horní Podluží Žofín Ladečka Světlík Světlík Velký rybník Školní rybník Školní rybník Rybniště Rybniště Malý Semerink Žulovec Žulovec Nový Svět Šibeniční vrch Šibeniční vrch stříbrné doly Jiřetín pod Jedlovou Křížová hora Jedlová Jedlová Jedlová Rozhled Tolštejn Tolštejn Lesné Údolí Milířky Rohál Rohál Weberberg Weberberg Kozí hřbet Kozí hřbet Jezevčí kámen Jezevčí kámen Trojhran Trojhran Waltersdorf Neu Sorge Luž / Lausche Pěnkavčí vrch Pěnkavčí vrch Pětikostelní kámen Myslivny Čihadlo Čihadlo Horní Světlá Kopřivnice Kopřivnice přehrada Naděje Sirný pramen U Jana Malý Stoh Bouřný Bouřný Kaufmannův buk Stříbrné doly Hraniční rybník Valdštejnská skála Bukové skály Nová Huť Stožec Stožec Konopáč Konopáč Míšeňský důl Jedlovské rybníky Srní hora Srní hora Velká Tisová Velká Tisová Malá Tisová Malá Tisová Komora Jordán Malý Stožec Malý Stožec U Křížového buku Chřibská přehrada Horní Chřibská