Česká Ves

Pohled z dolní části České Vsi na chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy a bývalý kostel Panny Marie v Jablonném.
Pohled z dolní části České Vsi na chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy a bývalý kostel Panny Marie v Jablonném.

Česká Ves navazuje na jižní okraj Jablonného v Podještědí, od něhož se táhne vzhůru podél mimoňské silnice na Kočičí vrch. Patří k ní také osada Pole, ležící asi 1,5 km jihovýchodně odtud. Od 2. světové války je Česká Ves součástí Jablonného v Podještědí a k 1. lednu 2001 měla 38 domů a 125 obyvatel.

O České Vsi se soudí, že mohla spolu s Markvarticemi existovat už před založením města Jablonného v 1. polovině 13. století. Písemně je ale poprvé doložena jako Czeska wes až roku 1391 při dělení panství mezi pány z Lemberka a Berky z Dubé. V roce 1599 prodali Berkové Jablonné s Českou Vsí Markétě a Vladislavu Hazlovským z Liběchova, ale roku 1619 je opět získali zpět. Za třicetileté války byla ves několikrát zpustošena saskými a švédskými vojsky a po jejím skončení bylo ze 24 usedlostí obydleno jen 13. Lidé pěstovali hlavně obilí a typickou podomácku provozovanou výrobou se už v 17. století stala výroba příze, plátna a později také bavlněných tkanin.

Osada Pole.
Osada Pole.

Roku 1843 měla Česká Ves 48 domů a 298 obyvatel. Až do poloviny 19. století ji spravoval rychtář a po správní reformě v roce 1850 se Česká Ves stala samostatnou obcí s voleným starostou a obecním zastupitelstvem. Osada Pole se tehdy připojila k Jablonnému, ale už roku 1855 se vrátila zpět pod správu České Vsi. Téhož roku postavil Filip Pelikán v dolní části vsi při silnici do Velkého Valtinova dnes již zaniklý Nový mlýn. V roce 1872 postihl vesnici velký požár, při němž shořelo 22 domů a o značnou část majetku přišlo asi 50 rodin. O 7 let později tu byl založen hasičský spolek.
K rozvoji obce přispěla roku 1910 zahájená elektrifikace a výstavba vodovodu, přerušená první světovou válkou a dokončená roku 1920. O 10 let později měla Česká Ves 60 domů a 280 obyvatel a v osadě Pole stálo dalších 10 domů s 58 obyvateli. S postupným rozšiřováním Jablonného jeho Dolní předměstí s Českou Vsí stavebně zcela splynulo, ale vesnice si zachovala samostatnost až do roku 1942, kdy byla spolu s Markvarticemi k Jablonnému v Podještědí připojena v rámci omezování státní správy z ekonomických důvodů. S poválečným odsunem Němců se počet obyvatel výrazně snížil a roku 1950 měla Česká Ves už jenom 43 domů a 169 obyvatel. V té době tu bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, začleněné v roce 1957 do státního statku Jablonné.

Výklenková kaplička u domu č.p. 8.
Výklenková kaplička u domu č.p. 8.
Pomník padlým v 1. světové válce.
Pomník padlým v 1. světové válce.

Ve vsi se dodnes dochovalo několik křížů a v zahradě u domu č.p. 8 stojí udržovaná výklenková kaplička. V centru osady pod domem č.p. 22 je pomníček, připomínající deset zdejších padlých z 1. světové války, a zajímavou stavbou bývala čtvercová hasičská zbrojnice v horní části vsi, připomínající vzhledem kapličku, která ale byla v roce 2018 kvůli špatnému stavu zbořena.
Od hlavní silnice nad vsí se otevírá krásný pohled k severu a severozápadu na hraniční hřeben Lužických hor s nejvyšší horou Luží, na bližší Jezevčí vrch a město Jablonné v Podještědí, za nímž se na obzoru zvedá táhlý Hvozd s rozhlednou a špičatý vrch Sokol.

Výhled na Lužické hory od hlavní silnice v horní části vsi.
Výhled na Lužické hory od hlavní silnice v horní části vsi.

Další informace