Zajímavá místa

Mühlsteinberg

Pískovcová skála na vrcholu kopce.
Pískovcová skála na vrcholu kopce.

Mühlsteinberg (Mlýnskokamenný vrch, 482 m) je nevýrazný zalesněný vrch, vybíhající ze severního úpatí Strassbergu asi 2,5  km severovýchodně od Lückendorfu. Na nízkém skalnatém hřbítku mezi oběma kopci stál kdysi hrad Karlsfried.
Na vrcholu kopce je pískovcová skála, z níž je dnes už jen velmi omezený výhled přes koruny stromů směrem k Žitavě. Ze sedla na jižní straně vrchu k ní vede stezka, po jejíž levé straně je mezi stromy ukrytá nízká skalka Klothildenstein (Klotyldin kámen), která připomínala generálního ředitele německé pošty Ernsta Heinricha Wilhelma Stephana (1831-1897). Ten prý měl toto místo velmi rád a při jednom lovu kolem roku 1880 vyprávěl přátelům zamilovanou historku z mládí o jisté Klotyldě. Jeho přátelé tu pak nechali na památku společných loveckých zážitků vytesat do skalky mírně upravený Horatiův citát „Hic praeter omnes mihi angulus ridet“ (= Tento kout země se na mne usmívá více než jiné). V roce 1907 byla skalka horským spolkem Globus upravena na Stephanův památník a opatřena oválným medailonem. Ten byl ale po roce 1990 ukraden a latinský nápis pod ním už je dnes také nečitelný. Asi 100 m severozápadně od vrcholu je málo známá lezecká skála Mühlsteinnadel (Mlýnskokamenná jehla).

Janův pramen (Johannesquelle) u silnice z Eichgraben do Lückendorfu.
Janův pramen (Johannesquelle) u silnice z Eichgraben do Lückendorfu.

Po západní straně vrchu vedla stará obchodní cesta „Gabler Strasse“ ze Žitavy přes Lückendorf do Čech, která kdysi stoupala z Eichgraben přímo vzhůru, ale v roce 1848 byla přestavěna tak, aby nejstrmější část stoupání překonala velkou serpentinou na severním svahu Mühlsteinbergu. V dolní zatáčce je u silnice pěkně upravený pramen Johannesquelle (Janův pramen), který se dříve nazýval Goldbachquelle (Pramen Zlatého potoka) nebo také Brückborn (Mostní pramen) a byl u něj malý vodopád. Roku 1862 byl tento pramen spolu s dalšími přítoky z okolí zachycen do vodojemu a po dokončení stavby vodovodu do Žitavy byl 3. listopadu 1864 vysvěcen. V červnu 1869 umístila žitavská městská rada u pramene dvě pamětní desky. První z nich připomíná, že 26. června 1863 sem zavítal saský král Jan, kterého při té příležitosti žitavský starosta Ludwig Haberkorn požádal, jestli by pramen mohl nést jeho jméno „König Johann Quelle“, s čímž král souhlasil. Druhá deska oznamuje, že 25. listopadu 1868 zemřel senátor Philip Ferdinand Adolph Just z Drážďan, který svůj majetek odkázal Žitavě a 90 tisíc tolarů věnoval právě na stavbu vodovodu, který byl po něm pojmenován. Vedle kamenné stavby pramene byl postaven domek pro hlídače, který později získal i výčepní licenci. Výčep ale moc nevynášel, takže se nájemci často měnili a po 2. světové válce byl hostinský provoz zrušen. Dnes je tu soukromý dům.
V ostré zatáčce výše nad pramenem je do skály vytesaný letopočet 1848, připomínající stavbu silnice, a v horní zatáčce je u jejího napojení na původní trasu Gabler Strasse upravené malé odpočívadlo „Mühlsteintisch“ se stolem z mlýnského kamene, do jehož boku je vytesaný název s letopočtem 1848.

Klotyldin kámen (Klothildenstein) u stezky k vrcholu.
Klotyldin kámen (Klothildenstein) u stezky k vrcholu.
Odpočívadlo Mühlsteintisch u silnice.
Odpočívadlo Mühlsteintisch u silnice.