Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Chotovický vrch - Lipovec

Pohled na Chotovický vrch od jihu.

Chotovický vrch (498 m) je výrazná zalesněná čedičová kupa, ležící asi 2 km na jih od Nového Boru mezi SkalicíChotovicemi. Dříve se také nazýval Lužický vrch, protože mezi ním a sousedním Skalickým vrchem, označovaným též jako Český vrch, měla prý kdysi probíhat stará hranice Čech s Horní Lužicí. Další, ještě dnes občas používaný název Kašparův vrch (Kasperberg) připomíná bývalého majitele zdejších pozemků Kašpara Pottiga z Chotovic.

Vrchol kopce tvoří plochý protáhlý hřbítek severojižního směru, ukončený 10-12 m vysokými čedičovými skalami s vyvinutou sloupcovou odlučností. Svahy pod vrcholem pokrývá čedičová suť s četnými skalními bloky, dosahujícími místy až několikametrových rozměrů.
Ještě před koncem 19. století vyznačili členové novoborského Horského spolku výstupovou cestu na vrchol a na skalním ostrohu na jeho severní straně upravili vyhlídku, z níž býval pěkný pohled do okolí Nového Boru. Později ale cesta i vyhlídka zanikly a dnes už je vrchol kopce zcela zarostlý lesem, který výhledu brání. Na jednom z buků u výstupové cesty bývala umístěna pamětní tabulka, připomínající návštěvu přírodovědce Alfreda Brehma, který se zde 8. listopadu 1880 zúčastnil honu na zajíce.

Směrem k jihu vybíhá od Chotovického vrchu nižší Lipovec (424 m), který býval dříve holý. Dnes je jeho kamenitý vrcholek porostlý listnatým lesem, ale na severozápadní straně dosahují až k vrcholu louky, z nichž je pěkný výhled přes údolí Sporky na hřeben Kameníku se Slunečnou a na další kopce v okolí Práchně.

Chotovický vrch byl svědkem nejrůznějších válečných událostí. V roce 1778 se na jeho jižním svahu utábořil při pochodu na Mimoň vojenský oddíl prince Jindřicha Pruského a proto se tamější pozemky ještě na počátku 20. století nazývaly "V táboře" (Im Lager).
Dne 23. června 1866 zaujala na severovýchodním svahu kopce postavení rakouská děla, která měla zabránit postupu pruského vojska od Rumburka.
Na severním úpatí kopce také došlo 21. května 1918 k rozhodujícímu střetnutí Rumburské vzpoury, v němž se vzbouřenci z rumburského 7. střeleckého pluku utkali s vojáky novoborské posádky a pohraničními myslivci 18. polního pluku z České Lípy. Po dvouhodinové přestřelce, v níž byl zajat velitel vzbouřenců, se ostatní dali na ústup a většina z nich byla v následujících dnech pochytána vojenskými hlídkami.

Hrob z napoleonských válek na východním svahu kopce.

Asi nejvíce pozornosti je ale ve starých vlastivědách věnováno drobné šarvátce z napoleonských válek, při níž se 20. srpna 1813 nedaleko Červeného rybníkaPihelu střetlo pět pruských jezdců s tříčlennou patrolou rakouských husarů. Jeden z husarů byl přitom kopím zraněn do ruky, ale stačil ještě na svého protivníka vystřelit a smrtelně jej zranit. Zastřeleným byl mladý kaprál Jean Henri de Valmont z vojska polského knížete maršála Poniatowského, pocházející prý z francouzského Alsaska. Protože sloupský farář jej jako cizího vojáka nedovolil pochovat na hřbitově, byl pohřben na okraji lesa na východní straně Chotovického vrchu. Na jeho hrobě stál dlouhou dobu dřevěný kříž s obrázkem dvou bojujících jezdců, který se ale později rozpadl a hrob upadl téměř v zapomnění. Teprve v roce 1897 byl na podnět Eduarda Lehmanna z Chřibské nově upraven, ze tří stran ohraničen kameny a na blízkém stromě byla 24. října 1897 slavnostně odhalena dřevěná pamětní tabulka s popisem dávné události. O květinovou výzdobu hrobu se pak až do své smrti staral zahradník Dübel-Ronge z Chotovic. Při stoletém výročí nešťastné události roku 1913 se u hrobu konala větší slavnost, ale později hrob opět zarostl. V 80. letech 20. století byl zašlý hrob znovu vyčištěn a označen.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.