Bukovina

Listnaté lesy na jihozápadním svahu kopce.

Bukovina je rozložitá zalesněná hora (560 m), ležící asi 1,5 km severně od Studence a 2 km jihozápadně od Chřibské. Její vrchol tvoří krátký podkovovitě zahnutý hřbítek s drobnými čedičovými skalami, který na jihozápadní straně strmě spadá do jedné z bočních strží, vybíhajících z údolí Studeného potoka. Na strmém svahu je tu nezalesněná Hluboká louka, po jejímž horním okraji vede široká lesní cesta ze sedla pod Černým vrchem. Na nízké tufové skále je u ní umístěná pamětní deska lesníka Josefa Řezáče, který zde působil v letech 1945-1985 a zasloužil se o chov kamzíků.

Skalka s pamětní deskou u cesty do sedla.

Pamětní deska Josefa Řezáče.

Zalesněný vrchol kopce.

Západním směrem vybíhá ke Studenému protáhlý hřbet, na jehož temeni je asi 500 m od vrcholu několik pískovcových skal a jedna z nich, zvaná Kamzičí věž, se příležitotně využívala i k lezení. O 150 m dále hřbet šikmo protíná čedičová žíla s několika menšími skalkami, na jejímž severovýchodním konci je výraznější skalní suk, nazývaný Semenáček. U jihozápadního konce žíly je několik starých povrchových dobývek a na malé výšině tu stojí hraniční kámen s vyrytými iniciálami a letopočty 1830 a 1850, poničený novějšími rytinami z 60. let 20. století. Různé letopočty z 18. a 19. století najdeme i na některých skalkách v okolí.

Hraniční kámen.

Na jihozápadě je Bukovina oddělená od sousedního Studence hlubokým údolím Studeného potoka, z něhož vybíhá do strmého svahu kopce několik krátkých strží, místy vroubených pískovcovými skalami. Nejzápadnější strží pod Hlubokou loukou stéká malý potůček, zavalený v jednom místě zříceným skalním blokem, a ze skal nad jejím severozápadním okrajem se otevírá pohled na protější Studenec. Ve výše ležící strži je několik nevýznamných lezeckých skal, zvaných Zvířetník, Muflon, Studený hrot a Ještěrka. V sousední strži najdeme skály Zátiší, Dášenka a Malá studená věž a u ústí nejhořejší strže, zvané Na Peci, je o něco známější Studená věž.

Kamzičí věž.

Čedičová skála Semenáček.

Pohled z odlesněného svahu Bukoviny k Růžovskému vrchu.

Po východní straně Bukoviny vedla z Chřibské přes sedlo pod Studencem a Lísku do České Kamenice stará cesta, na jejíž trase jsou dodnes patrné vyježděné úvozy, stoupající až k Černému vrchu. Po severozápadním svahu kopce vede široká lesní cesta, u níž stál v polích nad Studeným Christofův kříž, lidově nazývaný Toffels kreuz. Po 2. světové válce byl kříž zničen, ale v roce 2025 byl díky spolku Pod Studencem znovu postaven.
V zalesněném údolí Mezního potoka severozápadně pod kopcem ležel údajně ještě kolem roku 1920 asi 2 m dlouhý a 1 m široký oválný kámen, na němž byly vyryté šikmo nad sebou tři kříže a kolem nich množství rozmanitých znaků, písmen a letopočtů, z nichž nejstarší byly 1414, 1431 a 1441.