Města a obce

Dolní Kamenice

Památkově chráněný dům č.p. 52.
Památkově chráněný dům č.p. 52.

Dolní Kamenice leží na západní straně České Kamenice, se kterou dnes již zcela splynula. Osada se vyvinula z okrajové části původní vsi Kamenice, jejíž střední část byla ve 2. polovině 13. století povýšena na město. Poprvé se jmenovitě uvádí až v roce 1416, ale pravděpodobně se k ní vztahují i některé zmínky v kamenické městské knize z konce 14. století. Snad již v 15. století byl ve vsi panský statek, z něhož nechal hrabě Filip Kinský v roce 1730 vybudovat rozsáhlý hospodářský dvůr se třemi sýpkami, dvěma kravíny, volskou stájí, dvěma vepříny, stodolou, seníkem a kvelby k uskladnění mléka a sýrů. Ke dvoru patřil také rybník a severněji ležící ovčín.
Od roku 1648 měla osada vlastní rychtu, k níž patřila i Horní Kamenice. Ještě v roce 1713 bylo v Dolní Kamenici jen 15 domů a výrazněji se vesnice začala rozrůstat teprve v poslední třetině 18. století. Tehdy tu byla rozšířená výroba nití, plátna a bělení příze, ale postupně převládlo punčochářství a roku 1784 už v Dolní Kamenici fungovaly 2 rozptýlené punčochářské manufaktury.
Kolem roku 1785 měla Dolní Kamenice 58 domů a v roce 1849 se stala samostatnou obcí, k níž byly připojeny sousední osady FilipovHuníkov. Po polovině 19. století postihlo zdejší panský dvůr několik požárů a roku 1907 úplně vyhořel. Protože zeměděství moc nevynášelo, byly pozemky dvora už před koncem 19. století rozparcelovány a pronajaty zájemcům o hospodaření.
K rozšíření obce ve 2. polovině 19. století přispěl především rozvoj průmyslu. Už roku 1843 se zde uvádí sklářská firma Franze Büchseho. V roce 1845 tu Anton Kasper založil přádelnu vlny a později sem Wenzel Böhm přemístil přádelnu bavlny z Horní Kamenice. Další přádelny, založené v letech 1855 a 1857, převzala později firma Franz Knappe, která zaměstnávala až 700 lidí a stala se tak nejdůležitějším průmyslovým závodem v obci. V roce 1860 tu Franz Preidl uvedl do provozu první z Rabštejnských přádelen, další dvě postavil roku 1864 v Kamenické Nové Vísce a roku 1867 v Janské. V té době bylo v Dolní Kamenici 77 domů, v nichž žilo 591 obyvatel. Roku 1894 byla Horní a Dolní Kamenice napojena na nově vybudovaný českokamenický vodovod.
V roce 1910 žilo v Dolní Kamenici už 1064 obyvatel a v červenci 1943 byla obec spolu s Horní Kamenicí připojena k České Kamenici, jejíž součástí zůstala dodnes. K 1. lednu 2011 měla Dolní Kamenice 1102 obyvatel.

V osadě se dodnes dochovalo několik typických lidových domů. Památkově chráněný je patrový poloroubený dům č.p. 52 s podstávkou, pavlačí, břidlicí obloženými štíty a mansardovou střechou, datovaný do roku 1782. Na pravé straně silnice do Janské je ve skále u odbočky do Rabštejnského údolí vytesaný barokní výklenek z roku 1702 a v údolí asi o kilometr níže stojí památník, připomínající bývalý koncentrační tábor Rabštejn.
V blízkosti hlavní silnice do Děčína rostou dva památné stromy. V zahradě domu č.p. 22 je asi 16 m vysoká lípa malolistá a asi o 300 m dále vyčnívá z volně rostoucí skupiny stromů 22 m vysoký Preidlův jasan, jehož stáří se odhaduje na 150 let.

Další informace