Huníkov
Pohled na osadu ze Zámeckého vrchu.
Foto: Jiří Kühn.
Huníkov je malá osada při silnici do Žandova, přímo navazující na kdysi stejnojmenné předměstí České
Kamenice. Písemně se poprvé připomíná jako Hunikov v listině z doby kolem roku 1428, ale později se používal německý název Henne nebo Henneberg a teprve v listopadu 1945 osada opět dostala jméno Huníkov.
Vesnice se rozvíjela hlavně ve 2. polovině 18. století. V letech 1752-1767 v ní bylo vystavěno 23 nových domů a roku 1771 uvolnil kníže František Kinský na úpatí Hany pozemky na stavbu dalších domků. Zdejší obyvatelé se živili hlavně domáckou textilní výrobou a roku 1792 se mezi nimi uváděli 4 punčocháři a 41 přadláků lnu.
V letech 1826-1833 se stavěla silnice z České Kamenice do Žandova, kvůli níž byly ve vsi zrušeny tři rybníky. V osadě byla také panská hájovna a dvůr, založený asi na počátku 18. století. Roku 1848 měl Huníkov 50 domů a 329 obyvatel, ale od té doby už se prakticky nezvětšoval a rozšiřovalo se pouze přilehlé předměstí České Kamenice. O rok později se Huníkov stal součástí Dolní Kamenice a spolu s ní byl v roce 1943 připojen k České Kamenici.
Ještě roku 1930 měl Huníkov 249 obyvatel, ale po poválečném vysídlení Němců tu v roce 1950 žilo už jenom 76 lidí. V srpnu 1949 vzniklo Jednotné zemědělské družstvo Huníkov, které ale hospodařilo se značnými problémy a roku 1962 jeho majetek převzal českokamenický státní statek. V roce 2011 měl Huníkov 57 obyvatel.
V okolí osady jsou dvě kapličky. Jednou z nich je kaple sv. Barbory na předměstí České Kamenice a druhá kaplička stojí u silnice ke Kerharticím. Na jihovýchodní straně osady leží Huníkovský rybník.