Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Informace a aktuality

Köglerova stezka u Krásné Lípy

      Nepříliš známá je skutečnost, že částí Lužických hor před šesti desítkami let vedla první přírodovědná vycházková trasa v Čechách. Jejím autorem byl rodák z Krásné Lípy Rudolf Kögler (1899-1949).
      Po absolvování pletařské průmyslové školy pracoval v pletárně v Zahradách a ve Varnsdorfu. Ovšem od dětství jej doprovázel nevšední zájem o přírodu. Věnoval se botanice a astronomii, jeho životní vášní však byla geologie. Ačkoli se jí věnoval pouze ve volném čase, cenili si jeho znalostí přední odborníci. Köglerovo jméno je spojeno především s realizací unikátní plastické geologické mapy na zahradě jeho domu v Zahradách. Shromáždil zde autentické horniny geologicky velmi zajímavého okolí Vlčí Hory. Areál zahrady s mapou a alpinem otevřel pro veřejnost roku 1937.
      Patrně během práce na geologické mapě v Köglerovi uzrála myšlenka na vznik přírodovědné vycházkové trasy, svého druhu první v Československu. Při koncipování stezky se možná inspiroval německým přírodovědným časopisem Kosmos, ale celkovou koncepcí naučné stezky předběhl svou dobu. V otázce prvenství proto Köglerova stezka obstála i před turistickou trasou, vyznačenou o něco dříve v Krkonoších Janem Bucharem.
      Trasa stezky byla vedena záměrně tak, aby sledovala geologickou poruchu (tzv. lužický zlom), oddělující žulovou oblast od pískovcové. Na vzniku stezky se kromě Köglera finančně podílel Německý horský spolek pro severní Čechy, Alpský spolek Žitava - Varnsdorf i dobrovolní dárci. Finančně přispěly některé obce ze Šluknovského výběžku, ale např. i Cvikov a Horní Světlá. Naopak příliš nadšeny nebyly státní úřady.
      Po několikaleté přípravě se první slavnostní průchod stezkou uskutečnil 12. října 1941. Ten den se bohužel náhle změnilo počasí, ale ani sníh neodradil četné zástupy od průchodu stezkou. I přes válečná léta byla stezka hojně navštěvována po celé další čtyři roky. Zájemcům umožňovala únik před útrapami války do tajů přírody a mnohé z nich přivedla natrvalo k zájmu o přírodní vědy.
      Trasa měřila 12 km. Začínala na VápenceDoubice a pokračovala do Kyjova, kde odbočovala do Kyjovského údolí, a končila na Vlčí hoře. Vždy s příchodem jara byla osazena sedmi desítkami dřevěných informačních tabulí a ukazatelů. Texty výstižnou a zároveň srozumitelnou formou seznamovaly s geologickými, botanickými, zoologickými a vlastivědnými informacemi i regionálními kuriozitami. Informační tabule byly samy o sobě rovněž unikátní. O jejich precizní, až umělecké provedení se postaral samotný Rudolf Kögler. Zájemce o průchod stezkou osobně provázel až do roku 1945.
      Osud stezky poznamenal následující poválečný vývoj. Kögler začal připravovat českou verzi informačních tabulí, ovšem na údržbu natož další existenci stezky už nebyla vhodná doba. Samotný Rudolf Kögler zemřel v dubnu roku 1949. V následujících desetiletích se opakovaně objevovaly snahy o znovuvybudování ojedinělé naučné stezky. Ať už z popudu Klubu českých turistů nebo profesora rumburského gymnázia Emila Tumy. Ústřední orgány ochrany přírody jí však nebyly nakloněny.
      Změnu snad přinese aktivita, kterou v posledních měsících začala vyvíjet desetičlenná pracovní skupina složená ze zástupců Města Krásná Lípa, velkoplošných chráněných krajinných oblastí (Správa CHKO Lužické hory, Správa CHKO Labské pískovce, Správa Národního parku České Švýcarsko) a nevládních organizací (o.p.s. České Švýcarsko, ČSOP Tilia Krásná Lípa). Navázána byla spolupráce s firmou Taxus z Rychnova u Jablonce nad Nisou, která do srpna 2003 vyhotoví projektovou dokumentaci. Díky ní bude možné snad už na podzim 2003 podat žádost o dotaci na realizaci stezky z fondů Evropské unie.
      Nově vznikající naučná stezka se od té původní bude lišit délkou, ne však zaměřením. Měla by mít charakter okruhu o délce 25 km se začátkem a koncem v Krásné Lípě. Přes Vápenku povede do Kyjova a na Vlčí horu, odtud bude směřovat přes Zahrady, SněžnouKrásný Buk zpět do Krásné Lípy. Zvláštní důraz bude klást na geologii a nemá opomenout ani botanické, architektonické a historické zajímavosti. Počítá se i se dvěmi zkrácenými variantami o délce 10 a 15 km.
      Než se první návštěvníci budou moci vydat na obnovenou Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, uplyne zcela jistě nějaká doba. Mezitím je možné seznámit se alespoň s Köglerovým dílem, kterému byly hvězdy více nakloněny. Stále přístupná totiž zůstává geologická mapa v Zahradách č.p. 30. Od května do září je otevřena od neděle do čtvrtka. O zasvěcený výklad se postará dcera Rudolfa Köglera - Ingrid Schnittnerová.

 

Správa CHKO Lužické hory
Informace od Správy CHKO Lužické hory,
Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí
tel. 487 762 355, 487 762 356; e-mail: luzhory@nature.cz

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.