Kamenný vrch u Kyjova

Pohled na ploché temeno Kamenného vrchu od jihovýchodu.

Kamenný vrch (509 m) je rozložitý zalesněný vrch asi 1 km jihozápadně od Vlčí Hory a 1 km severozápadně od Dlouhého Dolu u Kyjova. Z jeho nevýrazného plochého vrcholu vybíhá do všech stran několik bočních hřebínků, navzájem oddělených hlubokými dolinami.
Východní část kopce je tvořena žulou, která je na západní a jihozápadní straně oddělená Lužickou poruchou od křídových pískovců. Lužická porucha je významný geologický zlom, podél něhož byly starší žuly z hloubky vyzdviženy nad mladší křídové pískovce. Přitom byly z podloží křídy vyvlečeny na povrch i drobné kry jurských a permských hornin, jejichž nejznámější výskyt je na Vápence u Doubice, ale najdeme je i na dalších místech v okolí.

Červenohnědé zvětraliny permských hornin v zářezu cesty nad Dlouhým rohem.

Zastávka Köglerovy naučné stezky u kamene s tektonicky ohlazenou plochou.

Vrcholky Plačtivých kamenů vyčnívající ze zbytku smrkového lesa.

Severně od Kamenného vrchu je nad horní částí Dlouhého rohu asi 600 m dlouhá kra permských sedimentů a vyvřelin, které vznikaly v mladších prvohorách před 290 až 250 miliony let. Pískovce uložené na dně tehdejších řek a sladkovodních jezer prostupují vyvřelé keratofyry a v terénu je většinou poznáme podle výrazně červenohnědého zbarvení, způsobeného zvýšeným obsahem železitých sloučenin. Pěkně je můžeme vidět například v zářezu lesní cesty, vedoucí z horní části Dlouhého rohu severním směrem k Telenci, kde na ně upozorňuje informační tabule Köglerovy naučné stezky. V okolí lužické poruchy se vyskytují také „tektonická zrcadla“, což jsou rovné plochy na skalách a kamenech, ohlazené vzájemným třením pohybujících se kamenných bloků. Najdeme je například na Plačtivých kamenech nebo na jihozápadním svahu kopce, kde je další zastávka Köglerovy naučné stezky. Menší kameny s ohlazenými plochami se nachází i v širším okolí.

Malý Plačtivý kámen.

Velký Plačtivý kámen.

Pomníček Josefa Genau.

Asi 300 m severozápadně od vrcholu kopce je vpravo na dohled od lesní cesty, vedoucí po jeho temeni, asi tři čtvrtě metru vysoký pamětní kámen s vyrytým nápisem, připomínajícím nešťastnou smrt dřevorubce Josefa Genau z Nových Křečan 6. září 1793.
Ze severozápadního úbočí kopce nad Dlouhým rohem vyčnívají z lesa vrcholky Plačtivých kamenů, nazývaných také Milenci. Vysoké pískovcové skály se příležitostně využívají k lezení a z jejich vrcholků se otevírají výhledy do lesnaté krajiny v okolí. Skály stojí v těsné blízkosti lužické poruchy a místy jsou na nich vyvinutá tektonická zrcadla. Hlubokou dolinou Dlouhého rohu protéká Malý Vlčí potok, pramenící na okraji Vlčí Hory, kde je upravená studánka pod Pětidomím. Přímo pod Plačtivými kameny je na potoce malý Panský vodopád.

Studánka pod Pětidomím.

Panský vodopád na Malém vlčím potoce.

U rozcestí na západní straně kopce byl v roce 2006 upravený Englův pramen s dřevěnou stříškou, přístupný od cesty po povalovém chodníčku. K západu odtud vede asi 600 m dlouhá lesní stezka na Vlčí hrádek.

Englův pramen.

V srpnu 1984 byly v lese na severozápadním svahu Kamenného vrchu nalezeny pozůstatky sklářské pece z doby kolem roku 1300. Severovýchodně od vrcholu je skupina domků s bývalou hájovnou, patřící k Vlčí Hoře, u níž roste přes 250 let stará Fořtovská lípa. V první polovině 18. století měl v těchto místech chalupu lupič a žhář Jakub Raschauer, opředený pověstmi o červené vestě, která mu zajišťovala neviditelnost. Přesto byl ale chycen a roku 1740 v Lipové oběšen.
U cesty, sestupující do Dlouhého Dolu, stojí asi 450 m východně od vrcholu malá dřevěná kaple sv. Anny a o 150 m níže je na kraji lesa Černý kříž, postavený někdy v 19. století na místě staršího dřevěného Schindlerova kříže z roku 1779.

Kaple sv. Anny nad Dlouhým Dolem.

Černý kříž.