Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Donín

Osada Donín leží na levém břehu Nisy jižně od Hrádku nad Nisou, jehož součástí je od roku 1949. V roce 2017 v ní žilo 1082 obyvatel. Vesnice byla pravděpodobně založena německými osadníky z okolí Drážďan ve 13. století, ale první písemnou zmínku o ní nacházíme až v listině z 6. února 1454, kde je uvedena jako Denis. Pojmenována byla zřejmě podle svého lokátora a od 19. století se pro ni používalo německé jméno Dönis, z něhož byl ve 20. letech 20. století vytvořen český název Donín.

Škola z roku 1909 je jednou z nejkrásnějších budov v obci.

Ves zpočátku tvořilo jen několik usedlostí v okolí řeky, jejichž obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím. Kromě nich tu byl také kovář, kolář, panský hostinec a mlýn. Před třicetiletou válkou měl Donín se sousední Loučnou dohromady 49 usedlostí. Během války krajem několikrát táhla vojska, která se k lidem chovala hrubě, ať už patřila k jakékoliv straně, takže kdo mohl, utíkal před nimi do lesů. Ani po válce to ale lidé neměli lehké, protože vrchnost jim kvůli obnově zničeného panství zvyšovala robotní povinnosti. Několikrát se proto sedláci vzbouřili, ale jejich povstání v letech 1680 i 1775 byla potlačena.
Za sedmileté války roku 1757 byly na Ovčím vrchu vybudovány opevněné šance, které měly bránit postupu pruských vojsk směrem k Hornímu Sedlu, ale svůj účel nesplnily ani při dalším pruském tažení v roce 1778. V září 1779 proto kraj navštívil císař Josef II., aby vybral další vhodná místa pro vojenská opevnění.

Budovy staré Müllerovy továrny si dodnes uchovaly svůj půvab.

Ještě před koncem 18. století začaly v obci vznikat první textilní manufaktury a spolu s nimi se stavěly nové domky. Zástavba Donína tak pozvolna splynula s Hrádkem, i když k administrativnímu sloučení došlo teprve po 2. světové válce. V roce 1834 měl Donín už 98 domů, v nichž žilo 608 obyvatel. Až do poloviny 19. století byla obec součástí grabštejnského panství a měla vlastního rychtáře, jemuž patřila krčma č.p. 17. Po správní reformě v roce 1850 byl Donín na několik let spojen s Loučnou, ale v roce 1867 se opět osamostatnil. O 4 roky později byla v domě č.p. 124 otevřena škola, na níž bylo později kvůli rostoucímu počtu dětí přistavěno patro. V roce 1897 postihla obce v údolí Nisy velká povodeň, jejíž následky se odstraňovaly několik let.
V průběhu 19. století se ve vsi zakládaly další textilní manufaktury, dílny a průmyslové závody. Největší z nich byla barevna a apretovna Hermanna Müllera na jihovýchodním konci obce, vzniklá po roce 1883 přestavbou o něco starší vyhořelé barevny Gustava Schnabela. S rozvojem průmyslu se rozšiřovala také obytná zástavba. Na rozparcelovaných pozemcích starého statku č.p. 1 u cesty do Dolního Sedla tak vznikla koncem 19. století Nová čtvrť a další domky se stavěly za novou školou, vybudovanou v letech 1908 - 1909. Rozvoj obce ale ukončila 1. světová válka. Müllerova továrna sice pracovala i po válce, ale výroba v ní už zdaleka nedosahovala předválečného stavu a za hospodářské krize ve 30. letech byla úplně zastavena. Za 2. světové války se v ní šily gumové čluny pro vojenské piloty a v roce 1945 bylo strojní vybavení odvezeno Rudou armádou. Prázdné tovární haly byly později využity jako skladiště obilí, které je v nich dodnes.

Jednou z nejvýstavnějších budov v obci je patrová škola č.p. 244 s věžičkou v průčelí, stojící po pravé straně silnice do Chotyně. Její základní kámen byl položen v listopadu 1908 a první žáci do ní nastoupili v září 1909. Budova si dodnes uchovala svůj ráz a po různých úpravách dodnes slouží svému účelu. Přibližně 100 m od ní roste v zahradě bývalé školní družiny č.p. 124 asi 21 m vysoký památný Donínský jilm, jehož stáří se odhaduje na 100 let.

Památný Donínský jilm. Památkově chráněná socha Piety s křížem.

V osadě se dochovalo také několik drobných památek, z nichž je nejcennější památkově chráněná socha Piety s křížem, stojící u silnice nedaleko od bývalé Müllerovy barevny. Na jejím podstavci je špatně čitelné jméno sedláka Josefa Moseho s letopočty, připomínajícími postavení sochy roku 1803 a její renovaci v roce 1860.
U hlavního mostu do Hrádku byl 7. srpna 2012 odhalen pětiboký pamětní kámen, jehož horní plocha znázorňuje maximální výšku hladiny řeky při povodni 7. srpna 2010, a na místě bývalého Ovčího mostu asi o 50 m dále bylo roku 2013 upravené odpočinkové místo s vyhlídkou na řeku.
Na svahu Ovčího vrchu jihozápadně od Donína byl roku 1896 založen hřbitov s malým cihlovým domkem hrobníka s věžičkou na střeše. Na sverovýchodní zdi hřbitova se dochoval památkově cenný náhrobek Prokofovy rodiny. Ve 20. letech 20. století byl pod hřbitovem upraven park, který ale po 2. světové válce zanikl.

Kámen, jehož horní plocha znázorňuje výšku hladiny rozvodněné Nisy při povodni 7. srpna 2010. Odpočinkové místo u bývalého Ovčího mostu.

V roce 1924 se v Doníně narodil spisovatel a badatel v oblasti parapsychologie Rudolf Passian, který žil později ve švýcarském Luzernu.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.