Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Chomouty

Kaple sv. Máří Magdalény. Chomouty leží v těsném sousedství Pihelu asi 1,5 km jihozápadně od Sloupu a 1 km severně od Bukovan, s nimiž dnes patří k Novému Boru. Osada vznikla u staré lipské cesty, vedoucí z České Lípy přes SloupCvikov do Žitavy. Písemně je poprvé uvedena jako „Chomut“ v roce 1454 a její jméno se tradičně odvozuje od označení části koňského postroje - chomoutu, ze kterého vznikl i německý název Komt.
Vesnice původně patřila k nevelkému pihelskému panství a od počátku 16. století byla součástí panství sloupského. Její obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím, v roce 1740 tu žilo 9 chalupníků a 9 domkařů. Roku 1757 měly Chomouty 23 domů, jejichž počet se až do 1. poloviny 20. století téměř nezměnil. Vlastního rychtáře měla obec do reformy státní správy v roce 1850, kdy byla připojena k Bukovanům.
Chomouty spolu s Bukovany patřily původně k českolipské farnosti, v letech 1641 - 1691 náležely ke Sloupu, potom k Dobranovu a od roku 1787 spadaly opět pod farnost sloupskou. Také škola bývala dříve buď ve Sloupu nebo v Dobranově s výjimkou období kolem roku 1755, kdy se učilo přímo v Bukovanech v domě č.p. 32. Později chodily zdejší děti do školy v Pihelu.
V roce 1900 měly Chomouty 21 domů a 110 obyvatel, kteří se živili hlavně zemědělstvím, ale část z nich docházela za prací do továren v České Lípě a okolí.

Bývalý zájezdní hostinec u silnice do Sloupu. Asi nejstarším domem ve vsi je roubený statek č.p. 1, stojící po levé straně silnice z Pihelu do Sloupu. Byl to jeden z největších selských gruntů v okolí a sloužil i jako zájezdní hostinec „Komtschänke“ na staré lipské cestě. Dlouhá léta v něm žil místní rychtář a od roku 1729 byl majetkem rodiny Ostritzovy. V jeho sousedství stojí barokní kaple sv. Máří Magdaleny, kterou nechala v roce 1774 postavit Anna Regina Ostritzová. Obdélná stavba má v průčelí portál s malou kartuší se znakem maltézského řádu a v horní části štítu je nika se soškou sv. Petra. Vnitřní zařízení z 2. poloviny 18. století tvoří rokokový hlavní oltář, sousoší Nejsvětější Trojice a lustr z Kamenického Šenova. V roce 1898 byla kaple restaurována a dalších oprav se dočkala v letech 1993, 2004 a 2008.

Z osady pocházeli sklářští obchodníci z významných rodin Ostritzů a Rautenstrauchů. Rychtář Johann Wenzel Ostritz založil roku 1754 s dalšími společníky v Boru sklářskou obchodní kompanii, která existovala až do roku 1835. Josef Ostritz (1763 - 1817) působil jako obchodník v Amsterodamu a později se usadil v Boru, kde koupil bývalý Tkalcovský dům. Významným průkopníkem sklářského exportu byl Christian Franz Rautenstrauch (1677 - 1743), který se na Kittelův podnět vydal roku 1710 až do Petrohradu a o 3 roky později založil s Johannem Antonem Hiekem úspěšnou obchodní společnost Hieke, Rautenstrauch, Zinke & Co., fungující až do roku 1848. Za pruské války v roce 1743 byl Christian Rautenstrauch v Polevsku přepaden Prusy, kteří jej považovali za špióna a vláčeli ho za koněm do tábora. Po několika dnech byl sice propuštěn, ale brzy poté na následky prožitého utrpení zemřel.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.