Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Informace a aktuality

Projekt elektrického vedení 110kV přes Lužické hory

Elektrické vedení 110kV
  1. Stručné seznámení s předchozím vývojem
  2. Všeobecné zhodnocení nové dokumentace
  3. Usnesení ze setkání občanů ve Svoru
  4. Mapy navrhovaných tras
  5. Vybrané články z novin
     
  6. Stanoviska Správy CHKO Lužické hory:
  7. Závěrečné stanovisko MŽP z března 2004
     
  8. Připomínka českolipské pobočky STUŽ ke konceptu Územního plánu VÚC Ústeckého kraje z 6.2.2006
  9. Zápis ze setkání zástupců Libereckého a Ústeckého kraje z 6.3.2006
     
  10. Informační stránky Občanského sdružení Luž

1. Stručné seznámení s předchozím vývojem

      Severočeská energetika připravuje výstavbu elektrického vedení velmi vysokého napětí 110 kV z Nového Boru přes Lužické hory do Varnsdorfu. Tato stavba byla od roku 1996 projednávána ve dvou variantách, z nichž jedna (A) měla procházet přes Polevsko a Kytlice, zatímco druhá (B) přes Svor a Rousínov (viz mapky). V obou případech se počítalo s nadzemním vedením na kovových sloupech.

      Při projednávání stavby v letech 1996-1998 obce neměly žádné informace o podobě vedení, o velikosti sloupů, a nemluvilo se ani o kácení lesů. V roce 1998 byla vybrána varianta vedení přes Kytlice, ale po nesouhlasném stanovisku obce nebyla tato varianta až do roku 2000 uvažována.
      V roce 2000 přišla SČE se záměrem na výstavbu elektrického vedení znovu a všem dotčeným obcím předložila dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), přitom opět uvažovala obě varianty vedení přes Svor i přes Kytlice. Nesouhlasná stanoviska k projektu uplatnily v zákonné lhůtě všechny dotčené obce a příslušné orgány státní správy, proti stavbě byly sepsány dvě petice a zpracovateli došlo asi 170 dopisů od občanů, kteří se rovněž vyjádřili proti stavbě. Veškeré připomínky a náměty poukazovaly především na problematickou kvalitu dokumentace, která nebyla dostatečně dopracována a nehodnotila vliv stavby na krajinu. Dokumentace byla zpracována tak, aby projednávání stavby bylo průchodné v dalších stupních řízení a zcela opominula fakt, že během výstavby, ale i po jejím dokončení dojde k významnému poškození krajiny. Dokumentace nenavrhovala žádné jiné varianty řešení, jako například posílení stávajícího vedení, stavbu vedení přes území Německa, možnost nákupu elektrické energie z Německa, a neobsahovala ani takzvanou "nulovou variantu", která musí být zpracována ze zákona. V dokumentaci také chyběly prokazatelné údaje o spotřebě elektrické energie ve Šluknovském výběžku a uváděné výpadky dodávek elektřiny v trvání 1,8 hodiny ročně nebyly pokládány za dostatečný důvod pro tak výrazný zásah do krajiny. Na základě shromážděných připomínek bylo zadáno zpracování posudku, který ve svém závěru konkrétně dokázal, že předložená dokumentace je nedostatečná a je nutné ji dopracovat o hodnocení dalších variant řešení a o hodnocení jejich dopadů na krajinný ráz území.

Volně zpracováno podle informací, uvedených na setkání občanů ve Svoru 8.2.2003

2. Všeobecné zhodnocení nové dokumentace

      Dopracovaná dokumentace zpracovává stavbu vedení ve 12 variantách a je doplněna o statistiku spotřeby elektrické energie ve Šluknovském výběžku, z níž vyplývá, že součané vedení je schopno dodávat asi 50 MW energie, zatímco spotřebovávaná energie se pohybuje kolem 40 MW. To znamená, že rezerva ve výkonu stávajícího vedení je v sočasné době asi 20%. Severočeská energetika předpokládá nárůst spotřeby do roku 2005 na 53 MW (tj. o 30% stávajícího stavu) a v roce 2010 předpokládá nárůst až o 50% současně odebíraného výkonu. Většina variant je v dokumentaci zhodnocena jako nevhodná, a to jednak z technických důvodů, dále z důvodů finanční náročnosti a většina variant je nevhodná také s ohledem na zachování krajinného rázu. Přesto je v dokumentaci jedna varianta vyhodnocena jako vhodná, a to varianta nadzemního vedení z Nového Boru přes Svor, Rousínov, Novou Huť, Lesné a Dolní Podluží do Varnsdorfu. Zpracovateli se jeví jako nejvhodnější proto, že je nejlevnější, její výstavba je nejméně náročná a tedy nejrychleji proveditelná, a je také technicky vhodná, protože zvolená forma nadzemního vedení je dnes běžně používaná a vyzkoušená. Zpracovatel ale zcela pominul fakt, že tato varianta - stejně jako většina ostatních - prochází územím chráněné krajinné oblasti Lužické hory a významně narušuje její krajinný ráz. Z tohoto pohledu se použití nadzemního vedení jeví jako zcela nevhodné, protože nenávratně poškozuje charakter krajiny a omezuje možnosti jejího rekreačního využití.
      Pokud by bylo nadzemní vedení ve variantě přes Svor realizováno, bylo by nutné vykácet pás lesa o šířce až 40 metrů od současného vysokotlakého plynovodu, vedeného souběžně se silnicí. To by představovalo na několik desetiletí zcela zásadní zásah do krajiny, jehož důsledky si dnes nikdo nedokáže představit. Dá se předpokládat, že vlivem bořivých větrů dojde k narušení dalších lesních porostů a nevratně by byl narušen ráz krajiny v dosud převážně zalesněné centrální části Lužických hor.
      V dokumentaci je jen zcela okrajově hodnocena varianta vedení podzemním kabelem, protože z hlediska investora je samozřejmě drahá. Nikdo dnes ale nedokáže porovnat cenu stavby s cenou zničeného prostředí. Investor také argumentuje velkými ztrátami, které na kabelovém vedení vznikají, a narušením odtokových poměrů v oblasti. Toto narušení by měl konkrétně zhodnotit hydrogeologický posudek, ale už dnes se dá předpokládat, že bude jen minimální. Již 6-8 let je totiž v trase uvažovaného vedení vybudován vysokotlaký plynovod, po jehož dokončení nebylo žádné narušení odtokových poměrů zjištěno. Při porovnávání nadzemního a kabelového vedení je zcela zásadní velikost ochranných pásem. Zatímco nadzemní vedení by vyžadovalo odkácení lesa až na hranici 48 m od okraje silnice, v případě podzemního vedení je ochranné pásmo od silnice pouze 14 m, což přibližně odpovídá šířce prostoru, který byl vykácen již při výstavbě vysokotlakého plynovodu. Z toho je zřejmé, že pokud by se podařilo prosadit vedení v zemi, zůstala by krajina zachována zhruba v současném stavu. V případě, že by byla prokázána nutnost výstavby nového vedení, mělo by se tedy udělat vše pro to, aby Severočeská energetika jako nejvhodnější přijala variantu podzemního vedení.
      Občané dotčených obcí v žádném případě nechtějí bránit zlepšení dodávek elektrické energie do Šluknovského výběžku, domnívají se však, že vyšší komfort zásobování energií nemůže být dosažen za cenu zničení krajiny Lužických hor, která představuje velice cenné území.

Volně zpracováno podle informací, uvedených na setkání občanů ve Svoru 8.2.2003

3. Usnesení ze setkání občanů ve Svoru

Na setkání občanů s orgány místní samosprávy a státní správy, pořádaném 8.2.2003 ve Svoru bylo přijato toto usnesení:

My, občané obcí oblasti Novoborska a Českolipska, nesouhlasíme s vrchním vedením velmi vysokého napětí 110 kV z Nového Boru do Varnsdorfu oblastí chráněné krajinné oblasti Lužické hory. V případě nutnosti realizace této stavby požadujeme vedení buď: a) v zemi, nebo b) nákupem energie ze Spolkové republiky Německo.
Toto shromáždění pověřuje podpisy na petiční listině k zastupování veřejnosti na dalších jednáních starostku obce Svor a předsedu mikroregionu Novoborsko.

4. Mapy navrhovaných tras

 
Zde si můžete prohlédnout mapky se zakreslením navrhovaných tras vedení vysokého napětí.
(Kliknutím na náhledy otevřete větší mapky)

Celkové mapky navrhovaných tras vedení

Přehledná mapa variant trasy vedení (960 kB) Celková mapa tras variant A a B (280 kB) Podrobná mapa varianty B přes Svor (1330 kB)

Detaily variant A a B

Detailní mapka okolí Lesného (190 kB) Detailní mapka okolí Kytlic (190 kB) Detailní mapka okolí Polevska (190 kB) Detailní mapka okolí Svoru (190 kB)

5. Vybrané články z novin

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.