Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona) vydává toto odborné stanovisko k výše uvedené dokumentaci (dále jen "Dopracování"):
Správa CHKO Lužické hory má následující připomínky:
Za nejzávažnější nedostatky
považujeme způsob, jakým se autoři "Dopracování" vyrovnali s posouzením variant
řešení. Všechny dosud uvažované územní i technologické varianty jsou sice v textu
jmenovány a ve stručnosti popsány, jejich vzájemné srovnání z hlediska vlivů
na životní prostředí je ale velmi povrchní a místy i účelové. Zkrácené posouzení
vlivů je jistě zcela na místě u variant spíše hypotetických, v praxi těžko realizovatelných,
nelze je ovšem připustit u variant reálných a navíc environmentálně velmi příznivých.
Jak ze samotného textu "Dopracování" vyplývá,
existují z hlediska vlivu na životní prostředí mnohem vhodnější varianty pro
zvýšení spolehlivosti zásobování Šluknovského výběžku elektrickou energií -
kabelové vedení nebo nákup rezervního výkonu 50 MW ze SRN. Proti realizaci těchto
variant byly použity argumenty, proti kterým má Správa CHKO Lužické hory následující
připomínky:
Vliv na lesní porosty
je vzhledem k rozsahu uvažovaných záborů, resp. trvalému omezení funkcí lesa
(na ploše až 30 ha) až příliš úsporný. Za významnou a nepochopitelnou považujeme
absenci zákresu trasy VVN do porostních či typologických map (strana 34 - "Dopracování
EIA se nepodařilo zajistit názorné zapracování prostorového rozdělení lesa
a typologických jednotek z lesnických map do Dokumentace"). Dotčené porosty jsou
charakterizovány pouze lesním typem a zastoupenými dřevinami podle LHP, dále
pak rozsahem (délkou, šířkou a výměrou) záboru. Bližší popis dotčených porostních
skupin na základě terénního šetření by byl žádoucí, neboť údaje v LHP představují
průměr za celou - někdy velmi rozsáhlou porostní skupinu - a ne vždy věrně odrážejí
skutečnost (např. strana 42 - zkreslen popis porostu 71 F07 - nezmíněno významné
zmlazení SM 60, BK 40, Kl +, které po vhodném uvolnění /nikoliv průsek VVN/
vytvoří již samostatnou etáž a přeměnu na smíšený les přirozenou obnovou).
Vlivy na lesní porost pak nelze zužovat
na samotný zábor (upozorňujeme že v "Dopracování" nejsou opraveny chyby Dokumentace
- chybné výpočty záboru lesní půdy, dále upozorňujeme na nesoulad tabulky
za str. 19 - varianta 10b - průchod lesem 8,5 km a strana 36 - délka trasy lesní
porostní půdou 10,78 km!), resp. faktické vyloučení produkční funkce, ale je
nutné uvést a dále specifikovat i vlivy na funkce mimoprodukční. Pokud jde
o ztráty na dřevní produkci, bylo by vhodné vyjádřit i ekonomickou újmu podle
vyhlášky ministerstva financí. Pro úplnost dodáváme, že existuje i metodika
pro vyčíslení ekologické újmy (např. tzv. hesenská metoda oceňování přírody,
viz Český ekologický ústav, http://www.ceu.cz). Pokud by tyto
újmy byly zahrnuty do nákladů stavby, jevila by se ekonomická výhodnost nadzemního
vedení zřejmě v méně příznivém světle.
V hodnocení vlivu bořivých větrů
se "Dopracování" obšírně zabývá vysvětlením pojmu, ale vlastní hodnocení tohoto
vlivu je odbyto účelově vytrženou větou z plánu péče o CHKO LH, že "škody
bořivým větrem nezaznamenaly v minulém období většího rozsahu" a "směr
bořivého větru posledních 30 let byl vždy ve směru od západu a severozápadu",
nezmiňuje fakt "Ohniska plošných polomů byla v častých případech v nekrytých
stěnách větrných nátrží z minulých let". Podstata a nebezpečnost bořivých
větrů tkví v jejich nárazovém působení v nepravidelných intervalech a to i několika
desetiletí. Závěr na straně 39 "lze očekávat pouze nevýznamné zvýšení rizika
větších škod v důsledku působení bořivých větrů", nelze považovat za objektivní,
jelikož za poslední desetiletí se nerealizoval obdobný zásah do lesních porostů
Lužických hor jako předpokládaný průsek pro trasu VVN. Vítr působí škody i v porostech,
kde se holosečemi vytvořily nové porostní stěny totožné orientace jako v případě
průseku pro VVN (např. porosty 110 C11, 110 D11 - LHC Česká Lípa), přitom velikost
takto vzniklých porostních stěn je oproti průseku VVN zanedbatelná! "Polomy
v nechráněných porostních stěnách po předchozích úmyslných a nahodilých těžbách"
jako významné škody větrem zmiňuje Oblastní plán rozvoje lesa Přírodní lesní
oblasti č. 19 Lužická pískovcová vrchovina (ÚHUL Jablonec nad Nisou).
Dále v "Dopracování" chybí zhodnocení vlivu
ostatních silnějších větrů, u kterých se dá též předpokládat negativní působení
na takto nešetrně odkryté porostní stěny. Chybí zhodnocení vzniklých škod v porostních
stěnách a okolních porostech plánovaného elektrického vedení z kombinovaného
vlivu větru a námrazy, větru a dlouhotrvajících dešťů. Chybí zhodnocení vlivu
škod námrazou na takto otevřených, odkrytých, zejména smrkových porostech, kde
lze očekávat po otevření porostu řadu vrcholových zlomů. Není provedena úvaha
zhodnocující ekologické ani ekonomické škody na okolních porostech. Naprosto
chybí plán a časový harmonogram pro přípravu okolních porostů a vypěstování
nových porostních stěn v bezprostředním okolí plánovaného vedení, včetně ekonomické
náročnosti. Lze předpokládat záměrné opomenutí vhledem k dlouhodobému charakteru
(i několik desetiletí), který nemůže být ve shodě se záměry investora.
U vrchního vedení 110 kV jsou všechny výše
uvedené vlivy značně citelné a příliš rizikové. Naopak u vedení kabelem dochází
k minimalizaci většiny vlivů. Kabelová varianta nevyžaduje žádnou specifickou
přípravu okolních porostů a vypěstování porostních stěn.
Velmi závažné nedostatky
lze nalézt v hodnocení vlivů na krajinný ráz. Autoři se zaměřili
hlavně na počítačovou vizualizaci navrženého vedení VVN v trase varianty B1,
zatímco slovní komentář podávají v rámci šířeji koncipované kapitoly 6.4 "Stručný
souhrnný popis trasy varianty B1, včetně navržených korekcí a uvedení hlavních
problémů". V této stati je vedle krajinného rázu diskutován i vliv na lesní
porosty, na skladebné části ÚSES a zóny CHKO, zmíněny jsou též geologické poměry.
Toto syntetické zpracování je sice úsporné, ne však již přehledné, neboť dílčí
problematiky se v něm ztrácejí. Za vhodnější formu bychom proto považovali souborné
zhodnocení krajinného rázu a vlivů zamýšlené stavby na něj, i se zopakováním
skutečností již uvedených v Posudku na původní dokumentaci EIA od autorů Petříčka,
Dejmala a Tremla. Téměř nezbytností je pak krátký souhrn, z něhož by logicky
vyplynulo, že vlivy uvažovaného vedení VVN na krajinný ráz jsou kritické. Toto
objektivní zjištění text "Dopracování" postrádá. Upozorňujeme na skutečnost,
že dopracovaný dokument, který měl doplnit hodnocení vlivu na krajinný ráz,
nekoresponduje s dikcí § 12 zákona č. 114/1992 Sb. v partiích týkajících
se krajinného rázu, protože nehodnotí vliv na přírodní, kulturní a historickou
charakteristiku krajinného rázu, na estetické hodnoty, kulturní dominanty, harmonické
měřítko a vztahy v krajině.
Počítačovou vizualizaci (příloha 1) pokládáme
za zcela nedostatečnou, nic neříkající a v některých případech závažně účelově
zkreslenou. Fotografie jsou velmi špatné technické kvality. Stanoviště bylo
často vybráno tak, aby stožáry byly schovány za stromem či v ohu fotografie
(8.B, 10.B). Nutné až dvojnásobné rozšíření lesních průseků podél silnice I/9
(9.C) či stávajícího průseku pro vedení 35 kV (15.B) není zobrazeno v reálném
měřítku. Na 4.B je evidentně a velmi závažně zmenšen uvažovaný stožár výšky
cca 40 m pro společné vedení 35 kV a 110 kV na velikost jen mírně přesahující
výšku stávajícího standardního betonového monolitického sloupu vysokého
cca 8 metrů pro 35 kV vedení. Dopracování rovněž dostatečně neřeší požadavek Posudku
na předložení kompenzačních opatření. Autoři pouze navrhují doplnit kapitolu
C. IV. C
Dokumentace textem "Po dohodě s vlastníkem
dotčených lesů... a Správou CHKO Lužické hory zajistit adekvátní náhradu za vyvolané
trvalé odlesnění v trase vedení 110 kV". Toto opatření by bylo nutné konkretizovat.
Adekvátní náhradou za způsobenou újmu je poskytnutí "nových" lesních porostů
o výměře téměř 30 ha (za předpokladu, že produkční potenciál a environmentální
hodnoty těchto "náhradních" porostů budou alespoň zhruba srovnatelné s porosty
stavbou zaujatými). Takový požadavek je samozřejmě nerealizovatelný - v plné
míře jej nenaplňuje ani (hypotetické) zalesnění 30 ha nelesní půdy. Je přitom
zřejmé, že (předpokládané) finanční vyrovnání mezi investorem a LČR nelze považovat
za kompenzační opatření v daném kontextu.
Kromě výše uvedených připomínek upozorňujeme na další okolnosti:
Dokumentace ani po svém "Dopracování" nesplňuje
předepsanou náplň dle zákona č. 244/1992 Sb., resp. zákona č. 100/2001 Sb.,
zejména pokud jde o porovnání variant řešení. Z doplněného textu vyplývá, že
zpracovatelé upřednostnili kritéria technicko-ekonomická před kritérii environmentálními,
což nakonec vysvítá i ze závěru "Dopracování". V hodnocení byly marginalizovány,
až cíleně znevýhodněny varianty ekologicky šetrnější a technicky proveditelné,
tj. nákup rezervního výkonu ze SRN či kabelové vedení v trase nadzemní varianty B1.
Tato řešení znamenají výrazné omezení nejzávažnějších vlivů na lesní porosty
a krajinný ráz. Naproti tomu je nadhodnoceno ovlivnění režimu podpovrchových
vod kabelovým provedením. Posouzení kabelové varianty (ve vztahu k nadzemní
variantě) bylo provedeno značně povrchně a neúplně.
SCHKO Lužické hory zásadně nesouhlasí
s hlavním závěrem "Dopracování", že (citujeme): V rámci technicko-ekonomických
požadavků, daných pro stavby tohoto typu (funkčnost, bezpečnost, spolehlivost,
realizační a provozní náklady), lze hodnocenou variantu stožárového vedení (přes
její doloženou problematičnost ve vztahu k ochraně krajinného rázu a vlivům
na lesní porosty) z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za relativně
"nejméně špatnou". Naopak tuto variantu považujeme za jednu z nejhorších,
a to z důvodu kritického vlivu na lesní porosty a jedinečný krajinný ráz, vybraná
varianta je pouze nejlevnější a technicky nejsnáze realizovatelná. Proto závěr
"Dopracování" nelze považovat za zhodnocení vlivu na životní prostředí, nýbrž
za studii ekonomické a technické náročnosti jednotlivých variant.
Pokud se operuje s pojmem veřejný zájem,
tím je bezpochyby zásobování Šluknovského výběžku elektrickou energií, nikoliv
stavba v pro investora nejlevnější a nejjednodušší variantě s kritickými dopady
na přírodní a krajinné prostředí. Domníváme se, že stavbu ve vybrané variantě
je nutno považovat čistě za investiční záměr obchodní společnosti, nikoliv
za veřejně prospěšnou stavbu. Skutečná potřeba stavby nebyla dostatečně zdůvodněna.
Vybranou variantu vrchního vedení považujeme z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny za nepřijatelnou.
Domníváme se, že ve světle uvedených skutečností nelze vydat kladné stanovisko k realizaci varianty doporučované zpracovatelem.