Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Informace a aktuality

Projekt elektrického vedení 110kV přes Lužické hory

Stanovisko Správy CHKO Lužické hory
k DOPRACOVÁNÍ Dokumentace o hodnocení vlivu stavby "Propojovací vedení 110 kV Nový Bor - Varnsdorf" na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.

Uveřejněno dne: 3. 3. 2003

      Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona) vydává toto odborné stanovisko k výše uvedené dokumentaci (dále jen "Dopracování"):

      Správa CHKO Lužické hory má následující připomínky:

      Za nejzávažnější nedostatky považujeme způsob, jakým se autoři "Dopracování" vyrovnali s posouzením variant řešení. Všechny dosud uvažované územní i technologické varianty jsou sice v textu jmenovány a ve stručnosti popsány, jejich vzájemné srovnání z hlediska vlivů na životní prostředí je ale velmi povrchní a místy i účelové. Zkrácené posouzení vlivů je jistě zcela na místě u variant spíše hypotetických, v praxi těžko realizovatelných, nelze je ovšem připustit u variant reálných a navíc environmentálně velmi příznivých.
      Jak ze samotného textu "Dopracování" vyplývá, existují z hlediska vlivu na životní prostředí mnohem vhodnější varianty pro zvýšení spolehlivosti zásobování Šluknovského výběžku elektrickou energií - kabelové vedení nebo nákup rezervního výkonu 50 MW ze SRN. Proti realizaci těchto variant byly použity argumenty, proti kterým má Správa CHKO Lužické hory následující připomínky:

  • Nákup rezervního výkonu 50 MW ze SRN, jak z "Dopracování" vyplývá, je technicky možný s náklady cca 90 mil. Kč při vybudování speciálního převodového transformátoru 110/110 kV a propojovacího vedení. Domníváme se, že takové vedení lze vybudovat např. v oblasti Neugersdorfu (Neueibau) a Rumburku v délce zhruba 8,5 km (Neueibau - Podhájí) bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny - oblast mimo chráněných území (při konzultaci s orgány ochrany přírody na německé straně nebyly vysloveny námitky s případným propojením vedení v této oblasti). Domníváme se, že mimo jiné, u této varianty dochází k záměně pojmů veřejný zájem a obchodní politika SČE Děčín.
  • Kabelové vedení trasy, nejlépe 10b, tj. B1, považujeme rovněž za velmi příznivou variantu. Varianta by neměla žádný vliv na krajinný ráz a odlesnění by bylo minimální, při možnosti uložení do ochranného pásma plynovodu na podstatné části trasy téměř nulové. Trasa by byla velmi dobře přístupná z důvodu souběhu se silnicí v již odlesněném pásmu plynovodu, tento pás by umožňoval i pojezd mechanismů. Tato varianta však byla diskvalifikována následujícími argumenty, většinou nepodloženými:
    1. Drenážní účinek výkopu a vliv na vodní režim není nijak podložený. Drenážní účinek výkopu 1,5 m hlubokého považujeme za bezvýznamný. Podobný odvodňovací účinek by měl i plynovod a příkopy silnice, žádný takový vliv však nebyl pozorován od doby vybudování plynovodu - nebylo zaznamenáno snížení stavu vody ve vodotečích, vysychání či zmenšení pramenišť, změna flóry a fauny, která by naznačovala změnu vodního režimu (např. 200 m severozápadně od Stožeckého sedla se nalézá v těsné blízkosti plynovodu rašelinná olšina indikující zachovalý vodní režim). Významná prameniště napájející Boberský a Lesenský potok se nacházejí převážně východně od silnice I/9 a představují větší počet pramenných vývěrů v širokém prostoru, jejichž režim nemůže stavba uvažovaných parametrů zásadněji ovlivnit.
      Rovněž RNDr. Stanislav Šula v závěru svého znaleckého posudku "Hydrogeologické posouzení možného ovlivnění vodního režimu výstavbou podzemního kabelového vedení 110 kV v trase Nový Bor, Nová Huť, Lesné, Dolní Podluží, Varnsdorf" konstatuje, že na základě geologické stavby a hydrogeologických poměrů stavba kabelového vedení v nejbližší možné vzdálenosti od silnice a plynovodu neovlivní vodní režim. Z důvodu průběhu trasy pásmem hygienické ochrany 2. stupně pouze doporučuje před a při hloubení výkopu dozor hydrogeologa.
      Dopady výkopu na režim podpovrchových vod tedy nemohou být argumentem proti realizaci kabelové varianty. Naopak se domníváme, že rozsáhlé odlesnění při vrchním vedení bude mít stejný, ne-li větší vliv na vodní režim.
    2. 4x vyšší náklady na stavbu, podle SČE Děčín 530 mil. Kč. Vzhledem k diametrálně odlišným interpretacím v různých částech "Dopracování" i ve veřejných sdělovacích prostředcích považujeme údaje SČE Děčín o nákladech za zcela nevěrohodné. Náklady na kabelizaci trasy 10b, tj. B1 (20 km) jsou odhadnuty v dokumentaci na 530 mil. Kč. Při popisu trasy 3.1.1. (str. 15) je poukazováno na zvýšení nákladů z důvodu kabelizace 4 km o 68 mil. Kč. Trojčlenkou tedy vychází náklady na 20 km trasy na 340 mil. Kč. Podle sdělení Martina Němečka ze SČE Děčín v Mladé frontě DNES dne 13.2.2003 by náklady na kabelizaci dosáhly 3/4 miliardy, náklady na vrchní vedení tentýž zdroj uvádí do 200 mil. Kč na rozdíl od 120 mil. Kč uvedených v dokumentaci. Na druhé straně škody na krajinném rázu nejsou vyčísleny a jsou dle našeho názoru kritické. Považujeme i 4x vyšší náklady (jsou-li reálné) na kabelizaci za daleko nižší než škody způsobené vrchním vedením na krajinném rázu a odlesnění rozsáhlých ploch. Považujeme za nezbytné dopracovat reálný finanční odhad jednotlivých variant.
    3. Uvedené 10x vyšší ztráty kabelového vedení jsou nic neříkající, v dokumentaci nejsou uvedeny výchozí a absolutní hodnoty.
    4. Nesouhlasíme s argumentem, že s kabelovým vedením nejsou v ČR zkušenosti a znamenalo by zásah do stávající jednotnosti elektrizační sítě v ČR. Jak uvedl Ing. Hájek, ředitel SČE a.s., v ústním vystoupení na veřejném zasedání zastupitelstva v Novém Boru dne 26.2.2003, s kabelovým vedením 110 kV pouze nemá zkušenosti SČE Děčín, ale např. v Praze je část 110 kV vedení provedena kabelově.
      Z poskytnutých podkladů vyplývá, že varianta kabelového vedení je technicky proveditelná, byť z hlediska investora není ideální především z důvodu vyšších vstupních nákladů. Tyto handicapy však zpracovatel "Dopracování" využil k tomu, aby tuto variantu diskvalifikoval i při hodnocení vlivů na životní prostředí. To vyplývá již z velké tabulky "Porovnání uvažovaných variant...", kde jsou použita mj. srovnávací kritéria: délka trasy celkem, délka průchodu CHKO a jednotlivými zónami, délka průchodu lesní porosty, ostatní vlivy. Těžko se ubránit dojmu, že uvedená kritéria byla volena s cílem zajistit nezpochybnitelné vítězství doporučované variantě nadzemního vedení. Jinak by zde sotva chybělo jednoznačně objektivní kritérium "vyvolané zábory lesa", které by přihlédlo i k šíři průseků a odlišilo tak lesní zábory nově vzniklé od záborů již existujících. Pokud v tomto ohledu srovnáme variantu doporučovanou a variantu úplné kabelizace, pak v jednom případě bude zábor lesa cca 28 ha, ve druhém nanejvýš 2 ha. Podobně, ne-li ještě výmluvněji, by dopadlo i hodnocení vlivů na krajinný ráz.
      Namísto těchto nezvratných zjištění jsou výhody (z hlediska ochrany přírody a krajiny) kabelové varianty na různých místech textu "Dopracování" zpochybňovány. Slovní komentář k technologickým variantám má odlišné členění od komentáře k variantám územním. Chybí zde stať "vlivy na životní prostředí", namísto toho jsou uvedeny jen nedostatky. Je zmíněn trvalý zábor půdy u přechodových stožárů v rozsahu 15 x 15 m, který je ovšem o tři řády nižší než v případě venkovního vedení. V dalším textu, kde je probírán vliv na jednotlivé složky životního prostředí, není kabelové vedení vůbec diskutováno. Vzhledem k tomu, že toto srovnání chybí i v původní Dokumentaci, jde o zřejmý nedostatek. Rovněž je nutné pozastavit se nad tím, proč byla kabelová varianta podrobněji hodnocena pouze z hlediska hydrogeologických poměrů (kapitola 7) a nikoliv např. z hlediska dopadů na lesní porosty a na krajinný ráz, kde vychází podstatně příznivěji než varianta nadzemní.

      Vliv na lesní porosty je vzhledem k rozsahu uvažovaných záborů, resp. trvalému omezení funkcí lesa (na ploše až 30 ha) až příliš úsporný. Za významnou a nepochopitelnou považujeme absenci zákresu trasy VVN do porostních či typologických map (strana 34 - "Dopracování EIA se nepodařilo zajistit názorné zapracování prostorového rozdělení lesa a typologických jednotek z lesnických map do Dokumentace"). Dotčené porosty jsou charakterizovány pouze lesním typem a zastoupenými dřevinami podle LHP, dále pak rozsahem (délkou, šířkou a výměrou) záboru. Bližší popis dotčených porostních skupin na základě terénního šetření by byl žádoucí, neboť údaje v LHP představují průměr za celou - někdy velmi rozsáhlou porostní skupinu - a ne vždy věrně odrážejí skutečnost (např. strana 42 - zkreslen popis porostu 71 F07 - nezmíněno významné zmlazení SM 60, BK 40, Kl +, které po vhodném uvolnění /nikoliv průsek VVN/ vytvoří již samostatnou etáž a přeměnu na smíšený les přirozenou obnovou).
      Vlivy na lesní porost pak nelze zužovat na samotný zábor (upozorňujeme že v "Dopracování" nejsou opraveny chyby Dokumentace - chybné výpočty záboru lesní půdy, dále upozorňujeme na nesoulad tabulky za str. 19 - varianta 10b - průchod lesem 8,5 km a strana 36 - délka trasy lesní porostní půdou 10,78 km!), resp. faktické vyloučení produkční funkce, ale je nutné uvést a dále specifikovat i vlivy na funkce mimoprodukční. Pokud jde o ztráty na dřevní produkci, bylo by vhodné vyjádřit i ekonomickou újmu podle vyhlášky ministerstva financí. Pro úplnost dodáváme, že existuje i metodika pro vyčíslení ekologické újmy (např. tzv. hesenská metoda oceňování přírody, viz Český ekologický ústav, http://www.ceu.cz). Pokud by tyto újmy byly zahrnuty do nákladů stavby, jevila by se ekonomická výhodnost nadzemního vedení zřejmě v méně příznivém světle.
      V hodnocení vlivu bořivých větrů se "Dopracování" obšírně zabývá vysvětlením pojmu, ale vlastní hodnocení tohoto vlivu je odbyto účelově vytrženou větou z plánu péče o CHKO LH, že "škody bořivým větrem nezaznamenaly v minulém období většího rozsahu" a "směr bořivého větru posledních 30 let byl vždy ve směru od západu a severozápadu", nezmiňuje fakt "Ohniska plošných polomů byla v častých případech v nekrytých stěnách větrných nátrží z minulých let". Podstata a nebezpečnost bořivých větrů tkví v jejich nárazovém působení v nepravidelných intervalech a to i několika desetiletí. Závěr na straně 39 "lze očekávat pouze nevýznamné zvýšení rizika větších škod v důsledku působení bořivých větrů", nelze považovat za objektivní, jelikož za poslední desetiletí se nerealizoval obdobný zásah do lesních porostů Lužických hor jako předpokládaný průsek pro trasu VVN. Vítr působí škody i v porostech, kde se holosečemi vytvořily nové porostní stěny totožné orientace jako v případě průseku pro VVN (např. porosty 110 C11, 110 D11 - LHC Česká Lípa), přitom velikost takto vzniklých porostních stěn je oproti průseku VVN zanedbatelná! "Polomy v nechráněných porostních stěnách po předchozích úmyslných a nahodilých těžbách" jako významné škody větrem zmiňuje Oblastní plán rozvoje lesa Přírodní lesní oblasti č. 19 Lužická pískovcová vrchovina (ÚHUL Jablonec nad Nisou).
      Dále v "Dopracování" chybí zhodnocení vlivu ostatních silnějších větrů, u kterých se dá též předpokládat negativní působení na takto nešetrně odkryté porostní stěny. Chybí zhodnocení vzniklých škod v porostních stěnách a okolních porostech plánovaného elektrického vedení z kombinovaného vlivu větru a námrazy, větru a dlouhotrvajících dešťů. Chybí zhodnocení vlivu škod námrazou na takto otevřených, odkrytých, zejména smrkových porostech, kde lze očekávat po otevření porostu řadu vrcholových zlomů. Není provedena úvaha zhodnocující ekologické ani ekonomické škody na okolních porostech. Naprosto chybí plán a časový harmonogram pro přípravu okolních porostů a vypěstování nových porostních stěn v bezprostředním okolí plánovaného vedení, včetně ekonomické náročnosti. Lze předpokládat záměrné opomenutí vhledem k dlouhodobému charakteru (i několik desetiletí), který nemůže být ve shodě se záměry investora.
      U vrchního vedení 110 kV jsou všechny výše uvedené vlivy značně citelné a příliš rizikové. Naopak u vedení kabelem dochází k minimalizaci většiny vlivů. Kabelová varianta nevyžaduje žádnou specifickou přípravu okolních porostů a vypěstování porostních stěn.

      Velmi závažné nedostatky lze nalézt v hodnocení vlivů na krajinný ráz. Autoři se zaměřili hlavně na počítačovou vizualizaci navrženého vedení VVN v trase varianty B1, zatímco slovní komentář podávají v rámci šířeji koncipované kapitoly 6.4 "Stručný souhrnný popis trasy varianty B1, včetně navržených korekcí a uvedení hlavních problémů". V této stati je vedle krajinného rázu diskutován i vliv na lesní porosty, na skladebné části ÚSES a zóny CHKO, zmíněny jsou též geologické poměry. Toto syntetické zpracování je sice úsporné, ne však již přehledné, neboť dílčí problematiky se v něm ztrácejí. Za vhodnější formu bychom proto považovali souborné zhodnocení krajinného rázu a vlivů zamýšlené stavby na něj, i se zopakováním skutečností již uvedených v Posudku na původní dokumentaci EIA od autorů Petříčka, Dejmala a Tremla. Téměř nezbytností je pak krátký souhrn, z něhož by logicky vyplynulo, že vlivy uvažovaného vedení VVN na krajinný ráz jsou kritické. Toto objektivní zjištění text "Dopracování" postrádá. Upozorňujeme na skutečnost, že dopracovaný dokument, který měl doplnit hodnocení vlivu na krajinný ráz, nekoresponduje s dikcí § 12 zákona č. 114/1992 Sb. v partiích týkajících se krajinného rázu, protože nehodnotí vliv na přírodní, kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu, na estetické hodnoty, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
      Počítačovou vizualizaci (příloha 1) pokládáme za zcela nedostatečnou, nic neříkající a v některých případech závažně účelově zkreslenou. Fotografie jsou velmi špatné technické kvality. Stanoviště bylo často vybráno tak, aby stožáry byly schovány za stromem či v ohu fotografie (8.B, 10.B). Nutné až dvojnásobné rozšíření lesních průseků podél silnice I/9 (9.C) či stávajícího průseku pro vedení 35 kV (15.B) není zobrazeno v reálném měřítku. Na 4.B je evidentně a velmi závažně zmenšen uvažovaný stožár výšky cca 40 m pro společné vedení 35 kV a 110 kV na velikost jen mírně přesahující výšku stávajícího standardního betonového monolitického sloupu vysokého cca 8 metrů pro 35 kV vedení. Dopracování rovněž dostatečně neřeší požadavek Posudku na předložení kompenzačních opatření. Autoři pouze navrhují doplnit kapitolu C. IV. C
      Dokumentace textem "Po dohodě s vlastníkem dotčených lesů... a Správou CHKO Lužické hory zajistit adekvátní náhradu za vyvolané trvalé odlesnění v trase vedení 110 kV". Toto opatření by bylo nutné konkretizovat. Adekvátní náhradou za způsobenou újmu je poskytnutí "nových" lesních porostů o výměře téměř 30 ha (za předpokladu, že produkční potenciál a environmentální hodnoty těchto "náhradních" porostů budou alespoň zhruba srovnatelné s porosty stavbou zaujatými). Takový požadavek je samozřejmě nerealizovatelný - v plné míře jej nenaplňuje ani (hypotetické) zalesnění 30 ha nelesní půdy. Je přitom zřejmé, že (předpokládané) finanční vyrovnání mezi investorem a LČR nelze považovat za kompenzační opatření v daném kontextu.

      Kromě výše uvedených připomínek upozorňujeme na další okolnosti:

  • Stavba VVN není zahrnuta do platných územních plánů obcí a VÚC.
  • V "Dopracování" chybí údaje o zatížení rozvodného systému za rok 2001 (a vývoje během roku 2002) a další argumenty, které by nasvědčovaly předpovídanému zatížení rozvoden v roce 2005. Není jasné, z čeho vycházejí předpoklady růstu spotřeby elektrické energie. Za posledních 13 let dochází k poklesu spotřeby. Chybí prognóza situace po vstupu ČR do Evropské unie.
  • Pokud se operuje s pojmem veřejný zájem, tím je zásobování Šluknovského výběžku elektřinou, nikoliv stavba v pro investora nejlevnější a technicky nejjednodušší variantě.
  • Nesouhlasíme s tvrzením, že ostatní vlivy nejsou významné. Za významné považujeme přetnutí osy nadregionálního biokoridoru, a tím ztížení přirozené migrace organismů. Rozšíření stávajícího odlesněného průseku silnice a plynovodu na dvojnásobek může být pro některé živočišné druhy nepřekonatelné.
  • V přílohách se objevily dva naprosto totožné zápisy z jednání - č. 7 a 11. Jedná se o nedbalost či úmyslnou manipulaci?

ZÁVĚR

      Dokumentace ani po svém "Dopracování" nesplňuje předepsanou náplň dle zákona č. 244/1992 Sb., resp. zákona č. 100/2001 Sb., zejména pokud jde o porovnání variant řešení. Z doplněného textu vyplývá, že zpracovatelé upřednostnili kritéria technicko-ekonomická před kritérii environmentálními, což nakonec vysvítá i ze závěru "Dopracování". V hodnocení byly marginalizovány, až cíleně znevýhodněny varianty ekologicky šetrnější a technicky proveditelné, tj. nákup rezervního výkonu ze SRN či kabelové vedení v trase nadzemní varianty B1. Tato řešení znamenají výrazné omezení nejzávažnějších vlivů na lesní porosty a krajinný ráz. Naproti tomu je nadhodnoceno ovlivnění režimu podpovrchových vod kabelovým provedením. Posouzení kabelové varianty (ve vztahu k nadzemní variantě) bylo provedeno značně povrchně a neúplně.
      SCHKO Lužické hory zásadně nesouhlasí s hlavním závěrem "Dopracování", že (citujeme): V rámci technicko-ekonomických požadavků, daných pro stavby tohoto typu (funkčnost, bezpečnost, spolehlivost, realizační a provozní náklady), lze hodnocenou variantu stožárového vedení (přes její doloženou problematičnost ve vztahu k ochraně krajinného rázu a vlivům na lesní porosty) z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za relativně "nejméně špatnou". Naopak tuto variantu považujeme za jednu z nejhorších, a to z důvodu kritického vlivu na lesní porosty a jedinečný krajinný ráz, vybraná varianta je pouze nejlevnější a technicky nejsnáze realizovatelná. Proto závěr "Dopracování" nelze považovat za zhodnocení vlivu na životní prostředí, nýbrž za studii ekonomické a technické náročnosti jednotlivých variant.
      Pokud se operuje s pojmem veřejný zájem, tím je bezpochyby zásobování Šluknovského výběžku elektrickou energií, nikoliv stavba v pro investora nejlevnější a nejjednodušší variantě s kritickými dopady na přírodní a krajinné prostředí. Domníváme se, že stavbu ve vybrané variantě je nutno považovat čistě za investiční záměr obchodní společnosti, nikoliv za veřejně prospěšnou stavbu. Skutečná potřeba stavby nebyla dostatečně zdůvodněna.

      Vybranou variantu vrchního vedení považujeme z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny za nepřijatelnou.

      Domníváme se, že ve světle uvedených skutečností nelze vydat kladné stanovisko k realizaci varianty doporučované zpracovatelem.

Další informace:

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.