Weisser Felsen

Dřevěná bouda v opuštěném lomu Weisser Felsen.

Weisser Felsen (Bílá skála) je lom na mlýnské kameny, ležící přibližně uprostřed mezi lomy Bärloch a Kellerbergbruch na východním okraji oblasti Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu. Vznikl pravděpodobně v období mezi lety 1580 a 1756, ze kterého se bohužel nedochovaly žádné písemné zprávy, a v provozu byl jako poslední ze zdejších lomů až do roku 1917.

Lom je dnes přístupný od východu asi 100 m dlouhým ve skále vyraženým průlomem, kolem jehož ústí vede stezka z lomu Bärloch ke Kellerbergu. V roce 1893 byl na svahu před průlomem zřízen asi 120 m dlouhý kamenný skluz, po němž se hrubě opracované mlýnské kameny z lomu spouštěly do údolí, kde se nakládaly na povozy a odvážely k dalšímu opracování do tmelíren v jonsdorfské místní části Kroatzbeerwinkel. Skluz je dodnes patrný, ale kameny z něj už byly dávno rozebrány.
Vstupní průlom je po obou stranách sevřený strmými pískovcovými stěnami, ve kterých je kousek od ústí patrné křížení dvou zvětralých znělcových žil, po nichž tu zůstaly už jenom vyvětralé pukliny. O kousek dál je tabulkou označený mlýnský kámen, nalezený při opětovném turistickém zpřístupňování lomu v roce 1999. Severní okraj lomu tvoří vysoká pískovcová skalní stěna, k níž přiléhala dnes již zvětralá znělcová žíla. Další znělcová žíla probíhá podél jižní stěny lomu, ve které byl také těžbou odkrytý esovitě prohnutý čedičový sopouch. Ten ale zanikl v roce 1920, kdy se část stěny zřítila. Právě vyvřelé horniny způsobily zpevnění okolních pískovců, které se zde lámaly k výrobě mlýnských kamenů.

Do lomu se vstupuje dlouhým ve skále vyraženým průlomem.

Ve skále nad jižním okrajem lomu je malá prachová komora.

Dřevěná socha od hornolužického řezbáře Güntera Schönfeldera.

Vnitřek lomu je dnes zčásti zarostlý, ale na vyvýšené haldě je v něm upravené ohniště s lavicemi a nová dřevěná bouda. Po strmém srázu od ní vystupuje stezka na horní okraj lomu, odkud můžeme na protější straně spatřit dřevěnou sochu ženy od hornolužického řezbáře Güntera Schönfeldera. Do jedné ze skal nad lomem je také vytesaná prachová komora, ve které se ukládala denní dávka trhavin, potřebná pro dobývání mlýnských kamenů. O kousek dál je dřevěný přístřešek, postavený na místě staré lomařské boudy, využívané k uložení nářadí a k úkrytu dělníků před nepohodou nebo při trhacích pracích.