Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Bärloch

Jižní část lomu se stezkou, vedoucí po zvětralé znělcové žíle. Bärloch (Mědvědí díra) je nejstarší a nejmenší z pískovcových lomů na severním okraji oblasti Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu. Lámat se v něm začalo možná už před rokem 1580, kdy si jej od města Žitavy pronajal Hieronymus Richter, a opuštěn byl po vytěžení kvalitního pískovce v roce 1863. Roku 1895 byl ještě jižně odtud proveden pokus o otevření nového lomu, který byl ale neúspěšný, protože nalezený pískovec byl příliš měkký.

Přístup do lomu vede ze sportovního hřiště na jižním okraji Jonsdorfu po strmém kamenném schodišti. Vedle schodiště byl dříve kamenný skluz, po kterém se hrubě opracované mlýnské kameny z lomu spouštěly dolů, kde se nakládaly na vozy. Malá část skluzu je dnes obnovena, aby bylo vidět, jak vypadal. Schodiště i skluz nahoře končí pod mohutnou skalní stěnou Bärwand (Medvědí stěna), ve které jsou ještě patrná lůžka trámů starého přístřešku, využívaného k uložení nářadí a úkrytu dělníků před nepohodou. Poblíž stojí horolezecky přístupná skalní věž se zajímavým útvarem Drei Tische (Tři stoly), prohlášeným v roce 1981 za geologickou přírodní památku. Skála má tři vrcholky, jejichž horní plochy tvoří vodorovné desky silně proželeznělého pískovce.

Pískovcový skalní útvar Drei Tische (Tři stoly). Skalka se sochou lamače uprostřed lomu. Skalní útvar Mausefalle (Past na myš).

Kolem severního okraje stěny Bärwand se vchází do lomu, který tvoří poměrně úzkou skalami sevřenou průrvu severojižního směru, sledující asi 0,5 m mocnou zvětralou znělcovou žílu. Uprostřed lomu prorazil pískovcem ještě čedičový sopouch, který je dnes také zvětralý. V okolí obou vyvřelin vznikl pevný sklovitý pískovec, vhodný k výrobě mlýnských kamenů, který byl prakticky beze zbytku vylámán.
Na severní a jižní straně lomu došlo v okolí kontaktu s vyvřelinou k silnému prohřátí pískovce, ve kterém se při následném chladnutí vytvořily přibližně vodorovně uložené sloupky. Několik jich můžeme ještě dnes vidět asi 3 m nad zemí na severním konci lomu.

Střední část lomu se skalní věží Kaffeekanne (Kávová konvice), nazývanou též Habicht (Jestřáb). Západní straně lomu dominuje nepřístupný skalní útvar "Kaffeekanne" (Kávová konvice), uměle vytvořený při lámání kamene. Skála je občas využívána horolezci, kteří jí říkají "Habicht" (Jestřáb). V průrvě vedle ní vznikl při řícení v roce 1908 zajímavý útvar "Mausefalle" (Past na myš), vyvolávající dojem, že i lehký dotek způsobí zřícení kamene, který zaklapne jako past.
Uprostřed lomu je na nízké skále umístěná čtvercová deska s názvem lomu a přibližnou dobou jeho provozu 1560-1863. Nad ní stojí dřevěná socha lamače, vytvořená koncem 90. let 20. století hornolužickým sochařem Günterem Schönfelderem.
Na jižní straně lomu stezka vystupuje po zvětralé znělcové žíle vzhůru a míjí přitom po pravé straně zbytek skalní stěny "Faule Wand" (Shnilá stěna), která se nehodila na mlýnské kameny a byla proto z větší části snesena. Stezka pak pokračuje k sousednímu lomu Weisser Felsen a na západ z ní vede odbočka k vyhlídce Carolafelsen. Na plošince u rozcestí stával další přístřešek k uložení nářadí a u paty protější skály je malá Vodní díra (Wasserloch), ve které se drží voda po celý rok. Pro lamače to bylo velmi důležité, protože vodu nutně potřebovali k ošetřování nástrojů a ve zdejších skalách jí bylo jen velmi málo.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.