Ukrajinský hřbitov na Ladech

Celkový pohled na hřbitov s památníkem z roku 1921.
Celkový pohled na hřbitov s památníkem z roku 1921.

Ukrajinský nebo též Ruský hřbitov byl zřízen za 1. světové války na okraji lesa asi 400 m východně od osady Lada u Jablonného v Podještědí. Hřbitov sloužil zajateckému táboru, který se na polích severně od nádraží v Jablonném začal stavět 2. listopadu 1914. O 3 týdny později sem dorazily první transporty a do konce listopadu zde bylo ubytováno asi 4000 zajatců, převážně Rusů. Před vánocemi stoupl jejich počet na 4800. V roce 1915 příliv ruských zajatců pokračoval, ale objevili se zde i Francouzi, Srbové, Italové a Angličané. V červnu zde bylo ubytováno celkem 12 tisíc mužů, kteří byli využíváni k práci v zemědělství nebo v lese. Po uzavření míru v Brestu Litevském 4. března 1918 dostali zajatci volnost pohybu a než byli vyměněni za rakouské vojáky v ruském zajetí, mohli volně docházet do Jablonného. Po 28. říjnu 1918 byl tábor rozpuštěn a zajatci postupně navráceni domů.
Koncem roku 1917 byl v části tábora zřízen špitál pro rakouské vojáky, po jehož rozšíření v červnu 1918 tu bylo ošetřováno 600 vojáků. Ještě 25. června sem dorazil další transport raněných a nemocných z italského bojiště od Trientu a jak se zajatecký tábor vyprazdňoval, zabral špitál postupně celých deset baráků. Koncem roku 1918 se lazaret vyprázdnil a byl zrušen.
Areál tábora ale sloužil dál, protože již 30. května 1919 sem bylo přesunuto 4700 vojáků a důstojníků z Ukrajinské brigády. Té tehdy v haličské oblasti hrozilo obklíčení Polskou armádou a rozhodla se proto ustoupit na československé území, kde byli její příslušníci odzbrojeni a poté internováni v táborech v Josefově a v Jablonném. Tentokrát se ale nejednalo o zajatce, ukrajinští vojáci byli pokládáni za hosty a měli volnost pohybu. Bohužel sem ale zanesli tyfus, jehož rozšíření se naštěstí podařilo brzy zastavit, takže na něj zemřelo jen pět mužů. Dalším transportem byl počet internovaných zvýšen až na 6000 osob. Pobyt Ukrajinců v Jablonném skončil v říjnu 1921, kdy byli přemístěni do vojenské pevnosti v Josefově. Teprve potom byl tábor zrušen, baráky byly rozebrány a dřevo prodáno zájemcům.

Stav hřbitova po úpravě v roce 2008.
Stav hřbitova po úpravě v roce 2008.

Zajatci v táboře sice netrpěli mimořádným hladem ani těžkou prací, ale pro špatné podmínky, zranění a nemoci jich tu přece jen více než stovka zemřela. Také během pobytu Ukrajinské brigády zde kvůli tyfové nákaze i v dalších letech zemřelo přes 20 vojáků. Již v prosinci 1914 byl proto založen v lesíku nad osadou Lada hřbitov, na němž byli zemřelí pohřbíváni. Vzniklo tak neobvyklé vojenské pohřebiště, na němž byly hroby označeny podle vyznání latinským nebo pravoslavným křížem a na všech byla upevněna plechová tabulka se jménem. Zemřelým Židům byla upravena mohyla z kamenů. V roce 1918 byl ruským válečným zajatcům postaven uprostřed hřbitova pomník a také Ukrajinci před svým odchodem v roce 1921 vybudovali u hřbitova mohutný žulový památník s postavou ukrajinského pěvce s kobzou a vytesanými verši národního básníka Tarase Ševčenka (1814-1861): "Sláva se nevytratí, světem půjde ve zkazkách a vyprávět se bude všude, co se přihodilo, kde je pravda a kde bezpráví, a jakými dětmi své doby jsme vlastně byli."
Po 2. světové válce již nebyl hřbitov udržován a dlouhá léta proto chátral. Původní kříže se ztratily nebo byly zničeny a hroby zarůstaly houštinami. Teprve na podzim roku 2008 byl prostor hřbitova s finanční pomocí Ministerstva obrany ČR opět vyčištěn a upraven, jednotlivé hroby byly opatřeny kříži a celý areál byl ohrazen dřevěným plotem.

Pomník postavený ruským zajatcům v roce 1918.
Pomník postavený ruským zajatcům v roce 1918.
Památník Ukrajinců z roku 1921.
Památník Ukrajinců z roku 1921.

Další informace