Sirný pramen

Celkový pohled na Sirný pramen.

Sirný pramen leží nedaleko rozcestí U Jana v lesnatém údolí Hamerského potoka mezi Bouřným, Malým Stohem a Kopřivnicí asi 2,5 km východně od Nové Hutě. Na pravém břehu potoka je asi 3 m široká okrouhlá tůň s vydatným pramenem železité vody, ve které jsou volně rozptýlené žlutohnědé až rezavě hnědé chuchvalce, o nichž si lidé dlouho mysleli, že jsou tvořené sírou. Teprve v roce 1907 zjistil profesor Hans Molisch z německé univerzity v Praze, že příčinou zvláštního zbarvení jsou vláknité bakterie Leptothrix ochracea, získávající energii oxidací ve vodě rozpuštěného dvojmocného železa na železo trojmocné, které se sráží v jejich gelovém obalu ve formě rezavě zbarveného oxidhydroxidu. Tyto bakterie jsou zvláště ve vodách s vyšším obsahem železa poměrně hojné a můžeme se s nimi setkat i na jiných místech Lužických hor. V Sirném prameni je doprovází druhově chudé společenstvo řas s pozoruhodným výskytem rozsivky Navicula pelliculosa, známé jen z několika málo míst v našich vodách. V okolí pramene se vyskytuje kapradina žebrovice různolistá a v blízkosti silničního mostku roste mléčivec alpský.
V plochém bažinatém okolí pramene byly v minulosti vykopány odvodňovací příkopy, jejichž zbytky jsou dodnes patrné. S rozvojem turistiky koncem 19. století se Sirný pramen stal zajímavou atrakcí, ale ve 2. polovině 20. století upadl téměř v zapomnění. Teprve v roce 1999 bylo jeho okolí znovu upraveno a pramen byl zpřístupněn turistům nejdříve dřevěným povalovým chodníčkem a po roce 2007 upravenou stezkou podél potoka.

Pramenní tůň s okrově zbarvenými shluky železitých bakterií.

Detail okrově žlutých shluků ve vodě pramene.