Jítravská pískovna

V roce 1998 nebyla opuštěná pískovna ještě úplně zarostlá.

Na dolním konci Jítravy severně od hlavní silnice z Jablonného v Podještědí do Chrastavy a Liberce je zarostlé návrší, ve kterém bývala dříve pískovna s pozoruhodným výskytem glaciálních štěrkopísků, přinesených sem pravděpodobně během předposlední sálské doby ledové pevninským ledovcem. Ledovec ze severní Evropy tehdy dosáhl až k okraji Lužických hor a v okolí Jítravského sedla zanechal velké množství morénových uloženin. Voda z pozvolna odtávajícího ledovce stékala z horského hřbetu k jihu a strhávala s sebou četné úlomky hornin, z nichž se pod sedlem vytvářely rozlehlé plochy vyplavených glacifluviálních štěrkopísků, které pak voda odnášela dále a ukládala je podél toku Panenského potoka a Ploučnice směrem k Děčínu. V naplavených sedimentech u Jablonného v Podještědí, Dubnice, Rynoltic i jinde byly založeny pískovny.
Pískovna u Jítravy je už řadu let opuštěná a zcela zarostlá stromy, ale v době provozu měla přes 10 metrů vysokou hlavní stěnu, ve které bylo dobře vidět střídání poloh hrubozrnného písku a štěrku s většími kameny a balvany žulových hornin, permských pískovců, prachovců, diabasových hornin i křídových pískovců místního původu. Nacházely se tu ale i menší valounky skandinávských nebo severoněmeckých hornin, mezi nimiž byly zvlášť nápadné červeně zbarvené skandinávské žuly rapakivi nebo pazourky z Pobaltí.