Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Postřelná

Pohled na střední část osady od jihozápadu.
Pohled na střední část osady od jihozápadu.

Postřelná je osada, ležící na severním úpatí Tlustce asi 1,5 km jihovýchodně od Velkého Valtinova a 3,5 km jižně od Jablonného v Podještědí při hlavní silnici do Mimoně. Původně samostatná ves je dnes součástí Jablonného a v roce 2001 měla 43 domů, v nichž žilo 143 obyvatel. Německý název vsi „Postrum“ vznikl údajně zkomolením českých slov „Pod stromy“, označujících kdysi odpočinkové místo se studnou k napájení koní.

Vesnice je poprvé písemně zmiňována roku 1391, kdy patřila k milštejnskému panství Jindřicha Berky z Dubé. Dalším známým majitelem byl v roce 1408 Bartoš z Postřelné, leník na hradě Děvíně u Hamru na Jezeře. V té době měla ves 11 domů a tvrz s hospodářským dvorem, ale při odvetném tažení lužického Šestiměstí proti Vartenberkům roku 1444 byla zcela vypálena a zůstala pustá. Znovu osídlena byla až po roce 1515, kdy ji získali Blektové z Útěchovic a připojili ji k valtinovskému panství. To na počátku 17. století získali Donínové, jejichž majetek byl za účast v protihabsburském povstání roku 1623 zabaven a prodán Albrechtovi z Valdštejna. Roku 1646 připadla Postřelná františkánskému klášteru v Praze, ale nedlouho poté se stala součástí lemberského panství Kryštofa Rudolfa Bredy. Po roce 1667 obec získali Pachtové z Rájova, kteří ji roku 1718 připojili k panství Jablonné.

Domy ve střední části vsi. V pozadí je hora Tlustec.
Domy ve střední části vsi. V pozadí je hora Tlustec.

V roce 1654 se v Postřelné uvádí 31 hospodářů. Do kostela chodili zdejší lidé do Jablonného a ve vsi byla roku 1731 postavena jen malá kaple, využívaná k příležitostným bohoslužbám. Někdy po roce 1720 tu měla být i škola, pro kterou byla roku 1779 postavena školní budova. V roce 1775 v kraji vypuklo selské povstání, při němž zdejší sedláci spolu s rebely z okolních panství vtrhli na zákupský zámek, ale jejich vzpoura byla tvrdě potlačena. O tři roky později, za tzv. bramborové války, byla Postřelná vydrancována pruskými vojáky.
Na konci 18. století už ve vsi žilo 59 hospodářů, kteří se živili hlavně zemědělstvím a ovocnářstvím. Další lidé provozovali různá řemesla a velmi rozšířená byla také podomácku provozovaná výroba příze a plátna. Až do poloviny 19. století obec spravoval rychtář, ale při správní reformě roku 1850 se Postřelná stala samostatnou obcí s voleným starostou a dvěma radními. Za prusko-rakouské války roku 1866 se v blízkosti obce zdržovala vojska pruského generála Herberta von Bitterfelda a 24. července se ve vsi ubytovaly asi 4000 mužů s 400 koňmi, k nimž následující den přibylo ještě dalších 1200 mužů. O 3 roky později měla Postřelná 112 domů a 668 obyvatel, ale v pozdějších dobách se jejich počet pozvolna snižoval, protože s rozvojem textilních továren domácké tkalcovství upadalo a lidé odcházeli za prací do větších obcí a měst. V roce 1878 byla ve vsi postavena nová školní budova se dvěma třídami, která sloužila svému účelu až do roku 1965. Někdy kolem roku 1820 byl v horní části obce pod Tlustcem vybudován dřevěný vodovod, který byl v letech 1892-1893 přestavěn a do roku 1908 byl postupně doveden až do dolní části vsi.

Jeden z původních domů v horní části vsi.
Jeden z původních domů v horní části vsi.

Do roku 1900 se počet obyvatel snížil na 436 a o 3 roky později tu vzniklo mlékařské družstvo, které v západní části obce, zvané Scheibendorf (Okrouhlá), založilo družstevní mlékárnu, do níž se sváželo mléko i z okolních vsí. V letech 1914-1915 byl při cestě do Jablonného zřízen hřbitov s kaplí, do které byl zakoupen zvon. Ten byl ale už roku 1916 spolu se zvonem z obecní kaple zrekvírován pro vojenské účely. Po 1. světové válce byl do obecní kaple zakoupen nový zvon, vysvěcený 26. června 1921. O rok později byla obec připojena k elektrické síti. V roce 1927 byl v blízkosti kaple postaven památník 16 zdejším obětem 1. světové války a ve stejném roce obec zřídila v domě č.p. 22 chudobinec pro 7 lidí.

Ještě v roce 1930 stálo v Postřelné 108 domů, v nichž žilo 456 obyvatel, ale po 2. světové válce byli zdejší Němci nuceně vystěhováni a obec se vylidnila. Postupně sem sice přicházeli noví osídlenci, ale těch bylo málo a mnoho domů proto zůstalo prázdných. Asi 50 z nich bylo později zbořeno. Po válce se ve vsi podařilo obnovit kovárnu, ševcovskou dílnu, holičství, obchod, hostinec, pekařství, truhlářství, kolářství a trafiku, ale po roce 1948 byly všechny soukromé živnosti zrušeny a v provozu zůstal jen obchod a hostinec. V roce 1949 tu bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, které se kvůli problémům s hospodařením a nedostatku pracovních sil v roce 1961 sloučilo s družstvem ve Velkém Valtinově, ale ani to situaci nezlepšilo a roku 1964 bylo proto začleněno do Státního statku Jablonné. V roce 1965 tu byla pro malý počet dětí uzavřena škola a v 70. letech byl zrušen hřbitov. Roku 1980 měla Postřelná už jen 41 domů se 185 obyvateli a k 1. lednu 1981 byla proto spolu s dalšími vesnicemi připojena k Jablonnému v Podještědí.

Na návsi v dolní části vsi stojí barokní kaple Korunování Panny Marie, postavená roku 1731. Čtvercová zděná stavba zakončená presbytářem se zkosenými rohy má na střeše malou sanktusníkovou věžičku. Asi 60 m jižně od ní je nedávno opravený vysoký kamenný pomník padlým z 1. světové války. Asi 800 m za vesnicí stojí na kraji lesa vpravo od silnice do Velkého Valtinova malá výklenková kaplička, zničená po 2. světové válce a nově postavená v roce 2006.

Obecní kaple Korunování Panny Marie z roku 1731.
Obecní kaple Korunování Panny Marie z roku 1731.
Pomník padlým z 1. světové války.
Pomník padlým z 1. světové války.
Výklenková kaplička u silnice do Velkého Valtinova.
Výklenková kaplička u silnice do Velkého Valtinova.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2019.