Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Města a obce

Postřelná

Pohled na střední část osady od jihozápadu. Postřelná je osada, ležící na severním úpatí Tlustce asi 1,5 km jihovýchodně od Velkého Valtinova a 3,5 km jižně od Jablonného v Podještědí při hlavní silnici do Mimoně. Původně samostatná ves je dnes součástí Jablonného a v roce 2001 měla 43 domů, v nichž žilo 143 obyvatel. Německý název vsi „Postrum“ vznikl údajně zkomolením českých slov „Pod stromy“, označujících kdysi odpočinkové místo se studnou k napájení koní.

Vesnice je poprvé písemně zmiňována roku 1391, kdy patřila k milštejnskému panství Jindřicha Berky z Dubé. Dalším známým majitelem byl v roce 1408 Bartoš z Postřelné, leník na hradě Děvíně u Hamru na Jezeře. V té době měla ves 11 domů a tvrz s hospodářským dvorem, ale při odvetném tažení lužického Šestiměstí proti Vartenberkům roku 1444 byla zcela vypálena a zůstala pustá. Znovu osídlena byla až po roce 1515, kdy ji získali Blektové z Útěchovic a připojili ji k valtinovskému panství. To na počátku 17. století získali Donínové, jejichž majetek byl za účast v protihabsburském povstání roku 1623 zabaven a prodán Albrechtovi z Valdštejna. Roku 1646 připadla Postřelná františkánskému klášteru v Praze, ale nedlouho poté se stala součástí lemberského panství Kryštofa Rudolfa Bredy. Po roce 1667 obec získali Pachtové z Rájova, kteří ji roku 1718 připojili k panství Jablonné.

Domy ve střední části vsi. V pozadí je hora Tlustec. V roce 1654 se v Postřelné uvádí 31 hospodářů. Do kostela chodili zdejší lidé do Jablonného a ve vsi byla roku 1731 postavena jen malá kaple, využívaná k příležitostným bohoslužbám. Někdy po roce 1720 tu měla být i škola, pro kterou byla roku 1779 postavena školní budova. V roce 1775 v kraji vypuklo selské povstání, při němž zdejší sedláci spolu s rebely z okolních panství vtrhli na zákupský zámek, ale jejich vzpoura byla tvrdě potlačena. O tři roky později, za tzv. bramborové války, byla Postřelná vydrancována pruskými vojáky.
Na konci 18. století už ve vsi žilo 59 hospodářů, kteří se živili hlavně zemědělstvím a ovocnářstvím. Další lidé provozovali různá řemesla a velmi rozšířená byla také podomácku provozovaná výroba příze a plátna. Až do poloviny 19. století obec spravoval rychtář, ale při správní reformě roku 1850 se Postřelná stala samostatnou obcí s voleným starostou a dvěma radními. Za prusko-rakouské války roku 1866 se v blízkosti obce zdržovala vojska pruského generála Herberta von Bitterfelda a 24. července se ve vsi ubytovaly asi 4000 mužů s 400 koňmi, k nimž následující den přibylo ještě dalších 1200 mužů. O 3 roky později měla Postřelná 112 domů a 668 obyvatel, ale v pozdějších dobách se jejich počet pozvolna snižoval, protože s rozvojem textilních továren domácké tkalcovství upadalo a lidé odcházeli za prací do větších obcí a měst. V roce 1878 byla ve vsi postavena nová školní budova se dvěma třídami, která sloužila svému účelu až do roku 1965. Někdy kolem roku 1820 byl v horní části obce pod Tlustcem vybudován dřevěný vodovod, který byl v letech 1892-1893 přestavěn a do roku 1908 byl postupně doveden až do dolní části vsi.

Jeden z původních domů v horní části vsi. Do roku 1900 se počet obyvatel snížil na 436 a o 3 roky později tu vzniklo mlékařské družstvo, které v západní části obce, zvané Scheibendorf (Okrouhlá), založilo družstevní mlékárnu, do níž se sváželo mléko i z okolních vsí. V letech 1914-1915 byl při cestě do Jablonného zřízen hřbitov s kaplí, do které byl zakoupen zvon. Ten byl ale už roku 1916 spolu se zvonem z obecní kaple zrekvírován pro vojenské účely. Po 1. světové válce byl do obecní kaple zakoupen nový zvon, vysvěcený 26. června 1921. O rok později byla obec připojena k elektrické síti. V roce 1927 byl v blízkosti kaple postaven památník 16 zdejším obětem 1. světové války a ve stejném roce obec zřídila v domě č.p. 22 chudobinec pro 7 lidí.

Ještě v roce 1930 stálo v Postřelné 108 domů, v nichž žilo 456 obyvatel, ale po 2. světové válce byli zdejší Němci nuceně vystěhováni a obec se vylidnila. Postupně sem sice přicházeli noví osídlenci, ale těch bylo málo a mnoho domů proto zůstalo prázdných. Asi 50 z nich bylo později zbořeno. Po válce se ve vsi podařilo obnovit kovárnu, ševcovskou dílnu, holičství, obchod, hostinec, pekařství, truhlářství, kolářství a trafiku, ale po roce 1948 byly všechny soukromé živnosti zrušeny a v provozu zůstal jen obchod a hostinec. V roce 1949 tu bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, které se kvůli problémům s hospodařením a nedostatku pracovních sil v roce 1961 sloučilo s družstvem ve Velkém Valtinově, ale ani to situaci nezlepšilo a roku 1964 bylo proto začleněno do Státního statku Jablonné. V roce 1965 tu byla pro malý počet dětí uzavřena škola a v 70. letech byl zrušen hřbitov. Roku 1980 měla Postřelná už jen 41 domů se 185 obyvateli a k 1. lednu 1981 byla proto spolu s dalšími vesnicemi připojena k Jablonnému v Podještědí.

Na návsi v dolní části vsi stojí barokní kaple Korunování Panny Marie, postavená roku 1731. Čtvercová zděná stavba zakončená presbytářem se zkosenými rohy má na střeše malou sanktusníkovou věžičku. Asi 60 m jižně od ní je nedávno opravený vysoký kamenný pomník padlým z 1. světové války. Asi 800 m za vesnicí stojí na kraji lesa vpravo od silnice do Velkého Valtinova malá výklenková kaplička, zničená po 2. světové válce a nově postavená v roce 2006.

Další informace

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2018.