Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Příroda Lužických hor

Naučná stezka Brazilka

Mapka okolí naučné stezky. Společný přeshraniční projekt
Správy chráněné krajinné oblasti Lužické hory
Úřadu ochrany přírody okresu Löbau-Zittau
Občanského sdružení přátel Lužických hor
a Spolku pro výzkum životního prostředí Zittau e.V.

Obsah:

  1. Úvod
  2. Důvody obnovy mokřadu
  3. Zajištění projektu
  4. Cíle projektu
  5. Provedené úpravy
  6. Výhled do budoucnosti
  7. Popis naučné stezky
  8. Partneři projektu
 

I. Úvod

V sobotu 19. června 1999 byl zpřístupněn obnovený mokřad na lokalitě Brazilka u Dolní Světlé pod Luží. Mokřad se nachází na východním úpatí Luže v pramenné oblasti potoka Svitávky, která se rozkládá převážně na českém území, ale svým okrajem zasahuje i na území sousedního Německa. Rašeliniště zabírá plochu přes osm hektarů.
Kolem mokřadu byla pro zájemce vybudována naučná stezka s informačními tabulemi, na nichž je představena typická vegetace mokřadu a vysvětlen způsob provedení renaturačních opatření. Naučný okruh se čtyřmi zastávkami kolem mokřadu měří asi sedm set metrů.

Pohled na mokřad od východu. Pohled na mokřad od západu.

II. Důvody obnovy mokřadu

Všivec mokřadní. Zemědělská politika státu před rokem 1989 vyžadovala, aby za každý zábor zemědělské půdy pro výstavbu byla investorem vrácena odpovídající výměra půdy zpět zemědělské výrobě. Aby bylo této podmínce vyhověno, byly postupně z nedostatku vhodnějších ploch odvodňovány i pramenné podhorské oblasti. Ve druhé polovině 80. let bylo takto postiženo i prameniště říčky Svitávky u Dolní Světlé. Přestože se zde vyskytovaly vzácné druhy rostlin, byl tento mokřad meliorován. Zhruba za 8 miliónů korun byl podél státní hranice vyhlouben záchytný příkop a pro urychlení odtoku vody bylo prohloubeno a narovnáno koryto potoka, na jehož březích byly zároveň vykáceny všechny břehové porosty (olše a vrby). Kromě toho byl na louce vybudován drenážní systém. Důsledkem provedených zásahů bylo postupné vysušení mokřadu a ústup původních rostlinných společenstev.
Ani po provedení těchto radikálních zásahů se však louka nedala zemědělsky využívat, protože na ní zůstalo několik menších zamokřených míst. Neudržovaná louka pak postupně zarůstala náletovými dřevinami, zejména břízou, borovicí, modřínem, vrbou a olší, které rovněž přispěly k rychlejšímu ústupu mokřadních rostlin. Přesto zde byly při botanickém průzkumu nalezeny zbytky silně ohrožených mokřadních rostlinných společenstev s výskytem vzácných mokřadních rostlin, jako jsou například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) nebo sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus).

Rosnatka okrouhlolistá.

III. Zajištění projektu

Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory již delší dobu uvažovala o záchraně posledních zbytků mokřadu. Protože referát ochrany přírody německého okresu Löbau-Zittau měl také obavy o přežití malého zbytku mokřadu, ležícího na německé straně hranice, připravily obě správy na jaře 1999 společný projekt přeshraniční obnovy mokřadu.
Realizaci projektu finančně podpořilo Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství. Protože praktická opatření byla prováděna na českém území, bylo organizací projektu pověřeno Občanské sdružení přátel Lužických hor z Jablonného v Podještědí a většinu prací provedly české firmy. Z německé strany podpořil projekt Saský lesní úřad v Löbau provedením potřebných lesních pěstebních opatření, zejména odstraněním stanovištně nevhodných dřevin.

IV. Cíle projektu

Hlavním cílem projektu byla obnova původního vodního režimu lokality, který by umožnil opětné rozšíření výskytu chráněných druhů mokřadních rostlin i živočichů. Provedená opatření by měla také přispět ke zvýšení estetické hodnoty území.

V. Provedené úpravy

Aby bylo možné mokřad uvést do jeho původní podoby, musely by se odstranit všechny zásahy, které přispěly k jeho rozrušení. Protože to samozřejmě není možné, byla provedena alespoň taková opatření, která by louku původnímu stavu co nejvíce přiblížila. Pro zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení jejího odtoku byly na jaře 1999 v odtokových příkopech i v samotném korytu Svitávky vytvořeny kamenné přehrádky. Vyrovnání spádu bylo provedeno kamenným zásypem. V návaznosti na to byly drenáže v ploše louky přerušeny a upraveny tak, aby z nich mohla přitékající voda vystupovat na povrch. Ke zpomalení odtoku vody a vytvoření podmínek pro opětné rozšíření mokřadních rostlin byla uvnitř louky založena prohlubeň s malou vodní plochou. K tomu účelu musely být zčásti odstraněny stanovištně nevhodné náletové dřeviny (modříny a borovice). Sazenicemi olší a vrb, získanými z nejbližšího okolí, byl iniciován vývoj přirozených břehových porostů podle břehů Svitávky. Celá obnova mokřadu trvala jeden a půl měsíce a stála asi osm set tisíc korun.

Jezírko s kamenným skluzem. Kamenná přehrádka v korytě.

VI. Výhled do budoucnosti

Hydrosonda pro měření hladiny podzemní vody. Kdo si myslí, že se mokřad dá několika zásahy opět plně "opravit", bude jistě zklamán. Bagrem a lopatou se sice dají poměrně rychle obnovit přirozené podmínky, citlivá vegetace mokřadu se však rozšíří teprve po delší době. Proto byly na lokalitě vytyčeny plochy pro dlouhodobá botanická sledování a na vybraných místech byly instalovány hydrosondy pro měření změn hladiny podzemní vody. Podle výsledků těchto pozorování budou stanovena další pěstební a rozvojová opatření. Revitalizované území převzalo do dlouhodobého pronájmu Občanské sdružení přátel Lužických hor, které bude zajišťovat odpovídající odbornou péči o lokalitu, podřízenou nárokům ohrožených mokřadních společenstev (kosení louky, likvidace nežádoucích dřevin, údržba přehrádek aj.). Teprve výsledky dlouhodobého sledování vývoje vegetace ukáží, do jaké míry byla revitalizace tohoto cenného území úspěšná.

Podrobněji se můžete s projektem obnovy mokřadu seznámit prostřednictvím upravené naučné stezky.

VII. Popis naučné stezky

Naučná stezka je dlouhá asi 700 m a vede po okraji louky s mokřadem. Začátek a konec je u panelové cesty, vedoucí od severního okraje Dolní Světlé k hraničnímu přechodu do Waltersdorfu. Na trase jsou celkem čtyři zastávky s dvojjazyčnými informačními tabulemi (v češtině a němčině), na nichž je podrobně popsána přírodovědná hodnota území a objasněny důvody i způsob obnovy mokřadu. Podrobně je trasa naučné stezky s jednotlivými zastávkami znázorněna (červeně) na níže uvedené mapce.

Přehledná mapka mokřadu. Přehrádka na potoce.
Vyvedení drenáže na povrch.

VIII. Partneři projektu

Správa CHKO Lužické hory. Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory
471 25 Jablonné v Podj., Školní 12
Stavební dozor: Helena Egertová
      Úřad ochrany přírody okresu Löbau-Zittau. Úřad ochrany přírody okresu Löbau-Zittau
02763 Zittau, Hochwaldstrasse 29
Vedoucí projektu: Dipl.-Biol. Jeanette Grafová
 
Občanské sdružení přátel Lužických hor. Občanské sdružení přátel Lužických hor
471 25 Jablonné v Podj., Sadová 512
Vedoucí projektu: Ing. Tomáš Besta
      Spolek pro výzkum životního prostředí Zittau e.V. Spolek pro výzkum životního prostředí Zittau e.V.
02763 Zittau, Theodor-Körner-Allee 16
Spolupráce: Dipl.-Ing. D. Kirchner

Zpracováno podle informací od Správy CHKO Lužické hory
Fotografie zapůjčila Správa CHKO Lužické hory, nákresy: Ing. Zbyněk Hýzler.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.