Šedina

Pohled na Šedinu z jihu od cesty, vedoucí ze Zbyn do Chlumu. Stav v roce 2004 před rozparcelováním polí.

Šedina (473 m) je zalesněný čedičový vrch, vystupující nad okolní krajinu asi 2 km východně od Chlumu a 2 km západně od Skalky u Doks. Dvouvrcholový kopec je mírně protáhlý ve směru od jihovýchodu k severozápadu a jeho dolní část sestává z křídových pískovců, jejichž erozí vznikly na svazích četné skalní útvary. Vrcholovou kupu tvoří vulkanická brekcie s několika drobnými žílami nefelinického hauynitu, která pronikla přes pískovce k povrchu ve třetihorách. Protože se brekcie poměrně snadno rozpadá, je vrchol kopce prakticky beze skal a jen ojediněle tu najdeme malé čedičové skalky s nepravidelně vyvinutou sloupcovou odlučností.

Na pískovcích v dolní části kopce rostou převážně chudé borové lesy se smrkem, zatímco vrcholovou kupu pokrývá vzrostlá bučina, znemožňující dnes jakýkoliv výhled do okolí.

Čedičová skalka na hlavním vrcholu kopce.

Severozápadní vrcholek kopce.

Skalní ostroh na západním svahu kopce s výhledem na České středohoří.

Pěkné výhledy se ale nabízí z několika pískovcových skal na svazích kopce. Z Nové Skalky stoupá odbočka zeleně značené turistické cesty na východní vyhlídku, z níž se otevírá pěkný výhled do okolí Doks s Máchovým jezerem, zalesněným pásem Hradčanských stěn a výrazným kuželem Bezdězu. V pozadí je Ralsko a Ještědský hřbet, táhnoucí se přes Kozákov až k Táboru, a za pěkného počasí jsou v dálce vidět i Krkonoše (podrobně popsaný výhled najdete v galerii).

Po západní a severní straně Šediny vede žlutě značená turistická stezka z Vrchovan do Starých Splavů, u níž je na jednom ze skalních ostrohů upravená další vyhlídka s pěkným výhledem k jihu na Berkovský vrch se zříceninou Starého Berštejna a na protáhlý Velký Beškovský vrch, nebo k západu přes plochou krajinu v okolí Chlumu a Dubé až ke vzdáleným vrcholkům Českého středohoří, z nichž je zvlášť nápadné Sedlo u Úštěku. Nejvýraznější dominantou na západě je ale Vlhošť a na jihozápadě je za dobré viditelnosti vidět Říp.

V lese na severním svahu Šediny je upravená studánka se stojatou vodou a nepatrným přítokem.

Okolí

Lom na Maršovickém vrchu v roce 2009.

Šedina vybíhá z jižního okraje vyvýšené pískovcové plošiny, ležící v trojúhelníku mezi Doksy, Dubou a Jestřebím. Jejím nejvýraznějším vrcholem je Maršovický vrch, který je dnes ale značně zničený těžbou znělce. Východně od něj je nižší Strážný vrch a nevýrazný Holý vrch, oba čedičové. Zalesněná pískovcová plošina, vybíhající od Maršovického vrchu na východ ke Starým Splavům, je rozbrázděná četnými skalnatými roklemi. Po jejím temeni vede červeně značená turistická cesta, sestupující později do Vůbčářské rokle. Severně od ní je Dlouhý důl, u výstupu z něhož je velký převis, nazývaný Braniborská jeskyně, a jižně je strmá a úzká Černá rokle, na kterou navazuje Uhlířův důl a široká Selská rokle. U rozcestí pod Černou roklí je nevelká Černá louže, k níž se vztahuje stará pověst. Nedaleko odtud je ve svahu nízká pískovcová jeskyňka a řadu menších i větších skalních převisů najdeme i na dalších místech.

Braniborská jeskyně.

Jeskyňka pod Černou roklí.

Velmi zajímavé je v lesích severně od Šediny ukryté Jezírko, ležící na nevelké skalní plošině, spadající po obou stranách do hlubokých roklí. Dnes už je značně zarostlé mechem a rašelinou, a na severní straně má starý do pískovce uměle vytesaný odtok s vyrytými iniciálami J.W. a letopočtem 1878. Jezírko se plní dešťovou vodou, která při vyšším stavu odtéká do přilehlé rokle, na jejíž stěně se v zimě vytváří pěkné ledopády.

Jezírko.

Ledopád v rokli pod Jezírkem.

V úzkém údolí východně pod Šedinou leží rekreační osada Nová Skalka, nad níž v ohybu bývalé cesty ze Staré Skalky stojí výklenková kaplička sv. Aloise.