Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Zajímavá místa

Teufelsmühle

V bývalém mlýně je dnes hotel s restaurací.
V bývalém mlýně je dnes hotel s restaurací.

Teufelsmühle (Čertův mlýn) je bývalý mlýn, stojící v hlubokém údolí potoka Goldbach (= Zlatý potok), sevřeném mezi strmými svahy TöpferuAmeisenbergu asi 1,5 km pod centrem Oybinu. Pravděpodobně je to nejstarší oybinský mlýn, který existoval již v časech celestýnského kláštera na přelomu 15. a 16. století. Poprvé je ale zmiňován až roku 1562 jako pila, přeměněná o 12 let později na obilní mlýn. V roce 1848 hlavní budova mlýna vyhořela a po následné rekonstrukci v ní byla mimo jiné zřízena i přádelna. Další budova, v níž dříve žili mlynářští pomocníci, byla zbořena při stavbě železnice ze Žitavy do Oybinu v roce 1890. Po roce 1956 zde byla zotavovna podniku Kirow-Werk Leipzig a dnes je v domě hotel s restaurací.
Navzdory svému současnému jménu neměl prý mlýn s čerty nic společného. Lidová tradice praví, že když se zdejšímu dědičnému mlynáři Herbrigovi po dlouhém bezdětném manželství konečně narodila dcerka, pověsil nad vstupní dveře mlýna obraz holubice s nápisem, který všem zvěstoval, že o večerní modlitbě přilétla holubička a přinesla do domu velikou radost. Mlýnu se pak začalo říkat v nářečí „Toiblmühle“ (= Holubičí mlýn), což bylo někdy kolem roku 1800 zkomoleno na Teufelsmühle. Podle jiné pověsti si ale do mlýna přišel pro jednoho mnicha čert. Ještě v roce 1834 se mlýn nazýval také „Einsiedelmühle“, protože v jeho blízkosti kdysi stávala poustevna.

Zastávka Žitavské úzkorozchodné dráhy do Oybinu.
Zastávka Žitavské úzkorozchodné dráhy do Oybinu.
Kamenný kříž z roku 1670.
Kamenný kříž z roku 1670.
Pamětní desky u silnice naproti mlýnu.
Pamětní desky u silnice naproti mlýnu.

Dnes je u mlýna stejnojmenná zastávka žitavské úzkorozchodné dráhy, od níž vedou značené cesty na Töpfer. Na rozcestí za železničním přejezdem je kamenná mohyla s mohutným kamenným křížem, na jehož kdysi odlomeném levém rameni je vytesaný letopočet 1670. Někteří vlastivědní badatelé ale soudí, že byl do kamene vyrytý až v pozdější době. Kříž původně stál u staré poustevny při cestě do Žitavy, na jejímž místě byl v roce 1706 postaven nový dům, dodnes zvaný „Einsiedel“ (= Poustevna). Odtud měl být při stavbě silnice někdy před rokem 1828 přestěhován na nynější místo. Podle různých pověstí měl kříž připomínat vraždu mladé dívky nebo posledního zdejšího poustevníka.
Za silnicí naproti mlýnu je ve svahu Ameisenbergu upravená malá plošinka s lavičkou, na níž jsou v nízké pískovcové skále dvě pamětní desky. Větší z nich, vytesaná roku 1681, připomíná návštěvu saského kurfiřta Johanna Georga II. a korunního prince Johanna Georga III. 18. května 1665 a menší do mělkého výklenku zasazená deska upozorňuje na návštěvu saského krále Antonína I. 19. října 1829.

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2019.