Drobné sakrální památky

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha na kamenném podstavci

Katastr: Polevsko,   obec: Polevsko

Socha je na zahradě domu č.p. 134, stojícího na konci obce po levé straně silnice do Kytlic.

Popis: Socha stojí na hranolovém podstavci s klasickým trojdělením. Sokl s jedním základovým stupněm odděluje od těla podstavce, zužujícího se směrem vzhůru, zvonovnice s odsazením. Hlavice podstavce tvoří hladké lisis a sima se dvěma plinty pod sochou. Na přední a zadní straně podstavce jsou drážkou ohraničené nápisy: "Heiliger Johanness/ Bitte Gott/ Daß er uns helle/ in aller Noth". Na druhé straně soklu je nápis: "Vincenz/ Knoespel/ A° 1838". Klidně stojící figura sv. Jana je řešená v lehké esovité kompozici. Levá noha je pokrčena v náznaku kotrapostu. V pravé ruce drží kvadrátek, v levé kříž bez korpusu Krista. Tvář světce hledí vzhůru ve zbožném výrazu. Almuce volně splývá přes ramena. Rocheta se zdobeným lemem tvoří mohutné rozvlněné záhyby. Alba, spodní plášť, je řešen ve svislých pravidelných záhybech. Socha patří mezi kvalitnější díla regionální lidové produkce v malebné stylizaci doznívajících vlivů baroka. Je vysekána ze světlého jemnozrnného pískovce, tvořeného z 90% křemennými zrny o velikosti od 0,1 do 0,8 mm s menší příměsí limonitu. Kontaktní tmel a subangulární úlomky jsou příčinou menší míry zpevnění materiálu. V rovinách sedimentace ve hmotě podstavce se uplatňují železité polohy a lasy s oslabenou soudržností materiálu. Na vysekání sochy bylo použito dvou bloků kamene, větší na horní partie, menší na nohy sochy. Levá ruka s křížem a rameno je řešeno formou kamenického doplňku s připraveným lůžkem.

Historie:

Roku 1820 byla u kostela postavena nová brána ke hřbitovu, jejíž součástí byly i dva pilíře se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína. Zřizovatelem byl obchodník Kittlovy společnosti Josef Fischer. Socha byla na pilíři do roku 1837. Protože jí chyběla jedna paže, nechal ji Vinzens Knöspel opravit a přenesl ji na své pole, které je dnes výše uvedenou zahradou. V roce 2001 se neznámý pachatel pokusil sochu odcizit a přitom došlo k jejímu poškození: spodní část sochy navazující na kovový čep podstavce praskla.

Oprava sochy, červen-říjen 2007:

Hlavním faktorem poškození byly silně rozevřené trhliny, oddělující čtyři už dříve lepené fragmenty. Vážné poškození bylo důsledkem koroze hranolového železného čepu prostupujícího sochu do 2/3 výšky. Mechanická poškození a lepené spoje byly dříve opravovány cementovou mazaninou a cementovou maltou na povrchu s rezavým zabarvením. Šíře spáry mezi dvěma použitými bloky kamene byla vymezena dřevěnými klínky. Soudržnost kamene navazujícího na mohutný čep byla oslabena. Exponované části byly pokryty tenkým šedým povlakem s nánosem lišejníku a řas. Lokálně a na hranách profilace se objevovaly černé mapy sádrovcových a silikátových krust. Povrch nesl známky četného drobného poškození, jamky, ztrátu ostré profilace, chybějící a odlomené detaily, vymývaní hmoty, vlasové praskliny. Na hlavě a krku byly tři díry pro ukotvení svatozáře se zbytky kovu. U palce pravé ruky byl otvor pravděpodobně pro ukotvení kované palmové ratolesti. Především v dešťových stínech byly dochovány zbytky polychromie, které tvořily krakely a odlupující se vrstvy. Architektura podstavce byla poměrně zachovalá s drobnými poškozeními hran a s prasklinami. Poškození byla dříve opravována stejným způsobem jako socha. Spárování a plintus sochy byly opraveny cementovou maltou z hrubého písku. Plintus sochy a spodní část těla podstavce byla pod cementovými tmely silně degradována. Ve hmotě podstavce se nacházely dvě kamenické plomby.

Před započetím opravy byly ze sochy odstraněny nánosy prachu, pavučin a pak bylo přistoupeno k čištění pomocí regulované tlakové páry. Následně byl povrch sochy dočištěn jemnými kartáčky a odstraněny vyžilé vysprávky, cementové malty a mazaniny, včetně reziduí kovu po svatozáři. Kamenický doplněk levé ruky a ramene, jehož obrys nelícoval se sochou , byl sejmut, očištěn a připraven k novému osazení. Po vyschnutí byly lomové plochy předzpevněny organokřemičitým konsolidantem a injektovány nízkoviskozním polyesterovým lepidlem na kámen. Mikrotrhliny byly injektovány roztokem akrylátové pryskyřice. Po dostatečném zajištění kompaktnosti hmoty jednotlivých fragmentů bylo přistoupeno k jejich postupnému lepení polyesterovým lepidlem s pomocnými výztužemi drobnými táhly z nerezové oceli. Během lepení byly prováděny zajišťující tmely a výplně dutin vápenocementovou injektážní hmotou. Do otvoru po čepu byla vsazena trubka z nerezové oceli. Po vyzrání zajišťujícího materiálu byla socha vztyčena. Rušivé silikátové a sádrovcové krusty byly ztenčeny za pomocí zábalů s čistící kyselou pastou. Potom byl na povrch sochy aplikován nátěr organokřemičitým zpevňovačem a po technologické pauze přistoupeno k tmelení a drobným rekonstrukcím tvarů minerálním tmelem modifikovaným akrylátovou disperzí. Doplňující hmota byla vybrána podle předešlých zkoušek tmelů zaměřených na strukturu a barevnost. Partie spodní hrany se špičkami nohou byla armována drátem z nerezové oceli. Barevná retuš byla provedena lokálně železitými pigmenty v lihu s pojivem Paraloid B 72. Nakonec byl na sochu aplikován postřik odstraňovačem mechu a řas a nátěr hydrofobizací. Veškeré zbylé fragmenty polychromie byly respektovány a konzervovány. Hlava světce byla opatřena zlacenou svatozáří připevněnou ve dvou bodech polyesterovým lepidlem.

Podstavec sochy restaurovaný in situ byl nejprve očištěn od nánosů řas, lišejníků a mechu roztokem čpavkové vody a peroxidu vodíku ve vodě. Následně byl povrch sochy dočištěn jemnými kartáčky a odstraněny vyžilé vysprávky, cementové malty a mazaniny. Silně degradovaný materiál byl zpevněn opakovanými nátěry a injektážemi organokřemičitým konsolidantem, případně byl postup opakován ředěným nízkoviskozním polyesterovým lepidlem na kámen. Po technologické pauze byla vytmelena poškození podstavce a tmely retušovány železitými pigmenty pojenými disperzí. Nápisy byly zvýrazněny černou barvou. Kámen podstavce byl na závěr hydrofobizován. Propojení sochy s podstavcem bylo zajištěno čepem z pozinkované oceli, který byl v podstavci ukotven cementovou zálivkou a v soše polyesterovým lepidlem. Spáry mezi plintem a sochou byly vyplněny vápennou maltou.

Opravu sochy provedl člen občanského sdružení BcA. Jan Fedorčák z České Lípy, finanční prostředky poskytl majitel památky pan Michal Machač z Hrobu a Krajský úřad Libereckého kraje.