Lužické hory
Česky Deutsch English Francais

Historie Lužických hor

Wache - Stráž; turistický hraniční přechod Dolní Světlá – Waltersdorf
běh dějin ve 20. století

Jaroslav Beneš

Hlavní stránka památníku v Horní Světlé...

Hraniční přechod Wache.       Místo zvané německy "Wache" najdeme přímo pod horou Luží. Tento koutek Lužických hor má svou téměř tajuplnou atmosféru, která dýchne patrně na každého trošku vnímavějšího poutníka. Na české straně jako by se snad zastavil čas, na straně našich německých sousedů čile kvete turistický ruch. Co však víme o tomto místě a jeho historii? Bohužel velmi málo. V tomto článku jsem se pokusil sepsat vše, co o "Wache" vím. Není toho mnoho a proto uvítám jakékoliv připomínky či doplňky.

      Ve svém článku se budu zaobírat jen historií nedávno minulou - 20. stoletím. Dnešní hraniční přechod Dolní Světlá - Waltersdorf patřil dříve k hlavním hraničním přechodům v Lužických horách. Před druhou světovou válkou se zde nacházely tři silniční přechody do Německa se stálou službou finanční stráže: hraniční přechod v Petrovicích, Krompachu - Valech a v Horním Lichtenwaldu, jak se náš hraniční přechod tehdy nazýval.

      S názvem hraničního přechodu je to totiž trošku komplikované. Přechod leží v katastru osady Horní Světlá, dříve Horní Lichtenwald, proto se tehdy zdejší celní úřad jmenoval právě Horní Lichtenwald. Při znovuotevření hraničního přechodu v 90. letech 20. století mu byl ale přiřčen název dle Dolní Světlé, snad proto, že je odtud nyní lépe přístupný. České názvy Dolní a Horní Světlá se používají od června 1946, kdy došlo výnosem ministerstva vnitra k oficiálnímu přejmenování Dolního a Horního Lichtenwaldu. V lidové mluvě se ale zdejšímu místu neřekne jinak, než "Wache". Český název "Stráž" se dnes pro zdejší hraniční přechod již nepoužívá.

Pohlednice s restaurací Deutsche Wacht. Pohled na přechod z Luže.

V současné době nestojí na české straně hranice žádné budovy, ale až do 50. let 20. století tomu tak nebylo. Stála tu především restaurace "Deutsche Wacht" č.p. 145, která dala jméno celému místu a poblíž ní dům č.p. 137, kde býval obchod s tabákem. Jeho majitel kromě legálního obchodu "podnikal" i v pašování tabáku přes hranici, která vedla jen pár metrů od jeho domu.

Československý celní úřad Horní Světlá.       Ve 20. letech 20. století byl na české straně postaven nový celní úřad č.p. 126. Rok jeho výstavby není v současné době jistý, k otevření nové budovy celního úřadu došlo patrně v roce 19251). Původně na celním úřadě sloužil jen jeden příslušník finanční stráže, od druhé poloviny 30. let však došlo, vzhledem ke zhoršující se mezinárodní situaci, k navýšení počtu zde sloužících finančníků. Patrně předposledním správcem celního úřadu před potupným ústupem z hranic v říjnu 1938 byl respicient finanční stráže František Myška, který zde sloužil od 3. září 1932 do 31. srpna 1938. Kdo nastoupil na místo správce na jeden měsíc po něm, není v současné době známo.

Pohled na hraniční přechod Wache.       Nedlouho po postavení nového československého celního úřadu byl na hraničním přechodu vztyčen i "hraniční orientační sloup". Tyto vzhledově velmi vkusně a přiléhavě provedené sloupy byly v polovině 20. let 20. století postaveny na všech důležitých hraničních přechodech tehdejší Č.S.R. a tedy i na "Wache", Krompachu - Valech a v Petrovicích. Sloupy vystavené všem povětrnostním podmínkám bylo nutné udržovat. Jejich první větší oprava proběhla v roce 1930, druhá pak v létě roku 1938. V pozdním létě roku 1938 provedl Adolf Fenninger, malíř z Krompachu - Valů úplnou opravu nátěrů všech tří sloupů včetně znaků. Na stav a údržbu sloupů dohlížel Zemský úřad prostřednictvím okresního úřadu v Jablonném v Podještědí a na kvalitu prací při opravě nátěrů platila velmi přísná pravidla. Základy hraničního orientačního sloupu na Wache. Firma Adolfa Fenningera si za práci na všech třech sloupech naúčtovala 660,50 Kč. Platba měla proběhnout do konce roku, ale kvůli zářijové krizi a následným smutným událostem již k proplacení v roce 1938 nedošlo a Adolf Fenninger se svých peněz dočkal asi až v roce 1939. Ihned po obsazení pohraničí zlikvidovali Němci vše, co na hranicích připomínalo Republiku československou, a tak v prvních říjnových dnech padl i čerstvě natřený, i  když z boje o zdejší celní úřad 22. září částečně poničený, hraniční orientační sloup na "Wache". Základ tohoto sloupu je na hraničním přechodu k vidění dodnes.

      Poslední významnější stavbou na naší straně hranice byla tzv. "zvláštní zařízení sloužící k znemožnění dopravy na silnicích a cestách"2), jejichž výstavbu zaštítilo vládní nařízení č. 203/1936 Sb. V prostoru hraničního přechodu v Horní Světlé byla postavena následující tři zvláštní zařízení, jejichž pozůstatky se zachovaly až do dnešních dnů:

Zvláštní zařízení č. 18.
  • zvl. zařízení č. 18 - závora 3,5 m s ochrannými zídkami kombinovaná s dvouřadou uzávěrou z kolejnic; na silnici Dolní Světlá – Butterberg, na hraničním přechodu "Wache", před celním úřadem
  • zvl. zařízení č. 19 - dvouřadá uzávěra z kolejnic; na polní cestě Dolní Světlá - Butterberg
  • zvl. zařízení č. 20 - závora 3,5 m s ochrannými zídkami a příkop dlouhý 40 m podél komunikace; na cestě Horní Světlá – Butterberg, u hraničního přechodu "Wache"

      Zvláštní zařízení na našem přechodu stavěla firma Ing. Fanta & spol., podnikatelství staveb v Liberci. Všechna tři zařízení byla postavena v průběhu roku 1937 (zvláštní zařízení číslo 19 bylo postaveno možná až počátkem roku 1938, datum výstavby této překážky je nejisté).

      Ke smutné události došlo na hraničním přechodu 22. září 1938. V tento den přepadl ozbrojený dav teroristů tzv. Sudetoněmeckého freikorpsu místní celní úřad. Celá událost je podrobně popsána zde. Na připomínku této události byl v září 2003 odhalen na zdejším hraničním přechodu i pomník Československým hraničářům.

Pomník hraničářům Republiky československé na Wache.

      Po ostudné Mnichovské dohodě musela Republika československá odstoupit svá pohraniční území Německu. Zdejší celní úřad už nebyl potřeba, neboť tudy žádná hranice nevedla, a tak dům zakoupila rodina Rudolfa Töppera, která zde i přes válku bydlela. Naproti stojící hostinec "Zur Wacht", (nazývaný též "Deutsche Wacht") měla stále v nájmu Barthova rodina.

Likvidace zvl. zařízení č.18 po obsazení pohraničí. Průčelí hostince Deutsche Wacht s rodinou majitele.

Pamětní kámen, připomínající odsun Němců z pohraničí.       V květnu 1945 byla naše vlast osvobozena od nacistické nadvlády a v budově celnice opět začala úřadovat finanční stráž. Začal i nutný odsun Němců z československého pohraničí. Po něm již patrně nebyly budovy na československé straně hranice přechodu s výjimkou celního úřadu obydleny. Odsun Němců přes tento hraniční přechod připomíná pomníček na německé straně. Přes přechod na "Wache" se ale uskutečnilo jen pár pěších transportů v první fázi odsunu, většina Němců ze Cvikovska byla odsunuta železničními transporty. Kdy došlo ke zrušení hraničního přechodu a celního úřadu na naší straně není zatím zcela jasné. Jisté je, že ještě v roce 1947 zde finančníci sloužili. Bohužel není známo ani datum zbourání zdejšího celního úřadu a okolních budov. Od 50. let se zdejší hraniční přechod ocitnul v zakázaném hraničním pásmu.

Kresba celního úřadu od respicienta FS Václava Landy.

      Po změně poměrů u nás i v Německu počátkem 90. let 20. století mohlo dojít ke znovuotevření mnoha hraničních přechodů mezi našimi zeměmi. V pátek 1. března 1996 byl, prakticky po 50 letech, pro turisty z obou stran hranic znovu otevřen i hraniční přechod na "Wache".
      Po otevření hraničního přechodu se tudy načerno převážely osobní automobily, proto byly přímo na přechodu a v jeho blízkém okolí položeny kameny pro znemožnění průjezdu. I když zkušený geolog pozná, že se sem svým složením nehodí, myslím, že přispívají k příjemnému vzhledu hranice.

Příslušníci finanční stráže československé v roce 1938.       Bezprostředně na německé straně hraničního přechodu stojí dvě budovy. Starší je nedávno pěkně opravený pension s příjemnou restaurací, nazývaný Rüberzahlbäude. Druhá budova, která dnes slouží také jako pension, byla původně německou celnicí, s jejíž stavbou se započalo ve druhé polovině roku 1937 a v létě roku 1938 začala celníkům sloužit. Dnes tento objekt majitelé nazývají "Die Wache".

      U Rüberzahlbäude stojí již zmíněný pomníček připomínající odsun Němců z našeho pohraničí. Pomník byl odhalen 16. září 1995 a o jeho odhalení se zasloužili Němci, odsunutí po roce 1945 z našeho pohraničí.

      Dnes popisované místo slouží především turistům a doufejme, že tomu tak bude i v budoucnu.

Poznámky:

  1. Rok 1925 uvádí ve své knize "Erinnerungen an die Heimat" například Edmund Schubert. Tentýž autor však v jiné své knize "Ortschronik von Oberlichtenwalde" uvádí rok výstavby 1922. V česky psaných materiálech se zatím autorovi rok výstavby celního úřadu nepodařilo najít. Dle indicií je ale patrně správnější rok 1925. Obě zmíněné knížky Edmunda Schuberta jsou sice zdrojem zajímavých informací o našem místě, ale bohužel se přímo hemží věcnými chybami! A to bez ohledu na jejich značně tendenční a protičeské vyznění. Proto informace přejaté od tohoto autora je nutné ověřovat i z jiných zdrojů!
  2. Podrobněji o tomto tématu viz publikace "Lužické hory" autorů J. Beneše, B. Hamáka a J. Stejskala.
Prosíme všechny, kteří mají věcné připomínky nebo doplňky k tomuto článku, aby se ozvali autorovi článku. Děkujeme.
 

 


Stránky Lužických hor jsou umístěny na adrese: http://www.luzicke-hory.cz
Copyright (c) Jiří Kühn, 1997-2017.