Historické obrázky

Nový Bor

Litografie

Tato litografie zachycuje střední část města s dominantou kostela nanebevzetí Panny Marie. Na menších obrázcích je budova sklářské školy, měšťanská škola s kostelem na náměstí a úplně dole bývalá tělocvična, v kruhových obrázcích vidíme vlevo nahoře horu Klíč a vpravo dole skalní hrad Sloup.
Na litografii z konce 19. století vidíme tehdejší Poštovní ulici, vybíhající z náměstí směrem do České Lípy (vlevo), kostel nanebevzetí Panny Marie na náměstí (uprostřed) a horu Klíč (vpravo). Na obrázku vlevo dole je budova sklářské školy.
Pohlednice z roku 1900 zachycuje město s výraznou horou Klíč v pozadí. Na menších obrázcích vlevo vidíme tehdejší měšťanskou školu s kostelem nanebevzetí Panny Marie na náměstí a bývalou tělocvičnu, vpravo je budova sklářské školy.
Tato litografie zachycuje střední část města z Borského vrchu. Na menších obrázcích vlevo vidíme bývalou tělocvičnu (nahoře), parčík v severní části náměstí (uprostřed) a budovu sklářské školy (dole), uprostřed je skalní hrad v nedalekém Sloupu a vpravo část náměstí s měšťanskou školou a kostelem nanebevzetí Panny Marie.
Pohlednice z konce 19. století zachycuje novoborské náměstí: vlevo nahoře je kostel Nanebevzetí Panny Marie s budovou měšťanské školy, dole vidíme domky na protější straně a vpravo je parčík v severní části náměstí.

Celkové pohledy

Na pohlednici z přelomu 19. a 20. století je Nový Bor zachycen z jižní strany. Ze zástavby vyčnívá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, vpravo za ní je nevelký Borský vrch a na obzoru výrazná hora Klíč.
Pohlednice z 20. let 20. století zachycuje střed města s hlavní ulicí od České Lípy a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na náměstí. V pozadí se vypíná hora Klíč.
Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje střed města z Borského vrchu. V popředí vidíme domy u silnice do Svoru, uprostřed zástavby je patrné náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a budovou spořitelny, mezi nimiž dozadu vybíhá tehdejší Poštovní ulice (dnes T. G. Masaryka). Na obzoru je Chotovický vrch, vpravo za ním vzdálenější Skalický vrch a vlevo nižší Lipový vrch.
Na pohlednici z počátku 20. století vidíme střed města, jemuž dominuje kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vpravo od něj vidíme honosnou spořitelnu, která je částečně skrytá za budovou městského úřadu.
Na pohlednici ze začátku 30. let 20. století vidíme střed města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a hlavní ulicí, vedoucí do České Lípy. V pozadí je Chotovický vrch.
Tato pohlednice z počátku 20. století zachycuje střed města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a výraznou budovou spořitelny. Domky v popředí již patří k Arnultovicím, které s Novým Borem postupně zcela splynuly. V pozadí vpravo je Chotovický vrch.
Na této pohlednici vidíme severozápadní část města s Arnultovicemi z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. V popředí uprostřed jsou domy v dnešní Purkyňově ulici.
Tato pohlednice byla vydána v roce 1913 k plánovanému příletu Zeppelinovy vzducholodi Sachsen. Kvůli nepřízni počasí musel být ale let dvakrát odložen a tak vzducholoď u Nového Boru přistála až 9. listopadu 1913.

Náměstí

Na pohlednici z konce 19. století vidíme jihovýchodní část náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a budovou měšťanské školy, postavenou v roce 1887 na místě bývalého piaristického gymnázia.
Pohlednice z roku 1901 zachycuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož dnešní podoba je od J. V. Kosche z let 1786-1788.
Na pohlednici ze 30. let 20. století vidíme jižní stranu náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a výstavnou budovou spořitelny. Uprostřed mezi nimi je tehdejší Poštovní ulice s hostincem „U Pošty“ (Zur Post) v popředí.
Tato pohlednice zachycuje secesní budovu pošty a spořitelny na náměstí brzy po jejím dokončení v roce 1904.
Na této pohlednici vidíme jihozápadní roh náměstí s výstavnou secesní budovou pošty a spořitelny, otevřenou v létě roku 1904. Ozdobná kopule věže musela být koncem 30. let odstraněna.
Fotografie z konce 30. let 20. století zachycuje rozebírání ozdobné kopule na budově spořitelny.
Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje parčík v severní části náměstí, jemuž tehdy dominovala socha císaře Josefa II. V pozadí je kostel Nanebevzetí Panny Marie a budova spořitelny.
Na pohlednici z doby kolem roku 1910 vidíme jezírko, které bylo součástí parkové úpravy severní části náměstí. V pozadí je budova spořitelny na nároží tehdejší Poštovní ulice (dnes T. G. Masaryka).
Tato pohlednice z roku 1940 zachycuje domy na západní straně náměstí. Za nimi vyčnívá dnes již neexistující budova sklářské exportní firmy Karla Grossmanna.
Tato pohlednice zachycuje domy na západní straně náměstí. Vpravo je bývalá panská sýpka, která byla v roce 1821 upravena pro potřeby městského úřadu, jemuž slouží i dnes.
Na pohlednici z roku 1926 vidíme budovou městského úřadu a parčík v severní části náměstí.
Na meziválečné pohlednici vidíme upravený parčík v severní části náměstí. Ve velkém domě vlevo sídlí od roku 1821 městský úřad a vpravo v popředí je budova nynějšího sklářského muzea. V pozadí za městem je Borský vrch a za ním na obzoru špičatý Klíč.
Tato pohlednice připomíná návštěvu pěveckého spolku německých studentů pražské univerzity dne 22. června 1902 při příležitosti položení věnce u pomníku císaře Josefa II v parčíku na náměstí.
Na pohlednici z konce 19. století vidíme střed náměstí s dnešní Kalinovou ulicí (Forstgasse) uprostřed. Vpravo je část měšťanské školy a vlevo od ní empírová budova nynějšího sklářského muzea, kterou dal v roce 1804 postavit obchodník Jan Kryštof Socher.

Ulice a prostranství

Pohlednice z 20. let 20. století zachycuje bývalou Poštovní ulici (dnes T. G. Masaryka), vedoucí z náměstí do České Lípy, z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. V pozadí je vidět věž evangelického kostela, zničeného požárem v roce 1982, na obzoru vyčnívá Chotovický vrch.
Na pohlednici z doby kolem roku 1905 vidíme tehdejší Poštovní ulici (dnes T. G. Masaryka) od jihu. V popředí je evangelický kostel z roku 1902, v pozadí vyčnívá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie a obzor za městem uzavírá výrazná hora Klíč.
Pohlednice z roku 1901 zachycuje začátek tehdejší Poštovní ulice (dnes T. G. Masaryka) těsně před výstavbou nové spořitelny. Vpravo vyčnívá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Tato pohlednice zachycuje původní zástavbu Poštovní ulice (dnes T. G. Masaryka), vybíhající z náměstí směrem na Českou Lípu. Domy na pravé straně ulice byly v 70. letech 20. století zbořeny a nahradila je nová panelová zástavba. V pozadí je kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí.
Na pohlednici z roku 1901 vidíme horní část Sloupské ulice za kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Pohlednice z roku 1901 zachycuje výstavné domy ve Sloupské ulici pod náměstím, v pozadí je kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Pohlednice z doby kolem roku 1910 zachycuje dnešní Sloupskou ulici, vedoucí k náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Na pohlednici z přelomu 19. a 20. století vidíme parkově upravené Palackého náměstí z jižní strany.
Pohlednice z počátku 20. století zachycuje východní část Palackého náměstí, postaveného podle projektu Emanuela Kleinwächtera z roku 1783.
Tato pohlednice zachycuje zimní náladu Palackého náměstí na počátku 20. století.
Na pohlednici z roku 1901 vidíme domy na severní straně Palackého náměstí po stranách stejnojmenné ulice.
Pohlednice z počátku 20. století zachycuje ústí Palackého ulice na jižní straně stejnojmenného náměstí.
Na pohlednici z doby před rokem 1920 vidíme část městského parku, založeného v letech 1910-1911. V popředí je Smetanova ulice a v pozadí domy na náměstí s dominantou spořitelny a kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Tato pohlednice z konce 19. století zachycuje domy v okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie od severovýchodu.
Na pohlednici ze 20. let 20. století vidíme západní část města s Dvořákovou ulicí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. V popředí vyčnívá kopule spořitelny, uprostřed je výrazná budova tehdejšího hotelu Zimmerhackel a obzor uzavírá táhlý hřeben s Vyhlídkou a Obrázkem u Práchně.
Pohlednice z doby kolem roku 1920 zachycuje domy u železničního přejezdu na severní straně nádraží. V pozadí vpravo je vidět kostel Nanebevzetí Panny Marie, vlevo se zvedá Borský vrch.
Na této pohlednici vidíme původní domek Střelnice v dnešní Křižíkově ulici. V pozadí vlevo je bývalá hájovna a na obzoru vyčnívá hora Klíč.
Pohlednice z roku 1901 zachycuje tehdejší Luční ulici (dnes Winterova), která se dodnes téměř nezměnila. V pozadí vpravo vyčnívá věž hřbitovní kaple.

Významné budovy

Na pohlednici z počátku 20. století vidíme dodnes stojící budovu městské tělocvičny z roku 1880 v hlavní ulici, vedoucí z náměstí do České Lípy.
Pohlednice z roku 1917 zachycuje bývalý dům čp.20 v tehdejší Poštovní ulici (dnes T. G. Masaryka), v němž sídlilo velitelství novoborské vojenské posádky. V 70. letech 20. století byl spolu s okolními domy zbořen a nahrazen panelovou zástavbou.
Pohlednice z přelomu 19. a 20. století představuje tehdejší Paschkovu restauraci, v jejíž budově dnes sídlí policie.
Na pohlednici z konce 30. let 20. století vidíme bývalou továrnu na lustry bratří Palmů v ulici T. G. Masaryka, za níž vlevo vyčnívá věž evangelického kostela.
Tato pohlednice zachycuje evangelický kostel z roku 1902 s okolními domky, postavenými ve 20. letech 20. století.
Na této pohlednici vidíme dům č.p. 223, stojící dodnes na konci hlavní ulice, vedoucí z města směrem do České Lípy.
Tato pohlednice zachycuje výstavnou budovu novoborské odborné sklářské školy, postavenou v letech 1890-1892 v dnešní Wolkerově ulici.
Na této pohlednici vidíme Grandhotel Rudolfa Zimmerhackela v dnešní Dvořákově ulici, slavnostně otevřený 9. ledna 1927.
Pohlednice z roku 1903 zachycuje kluziště místního bruslařského spolku poblíž dnešní Dvořákovy ulice. V pozadí je budova městské parní elektrárny z roku 1893.
Tato pohlednice zachycuje budovu novoborského nádraží, které zahájilo provoz 16. ledna 1869.
Pohlednice z roku 1930 zachycuje restauraci na novoborském nádraží.
Tato meziválečná pohlednice zachycuje památník padlým v 1. světové válce, postavený roku 1923 ve vstupní části lesního hřbitova. Pomník zde stojí dodnes, jen kříž na jeho vrcholu byl po roce 1945 odstraněn.
Tato pohlednice zachycuje tiché prostředí novoborského lesního hřbitova, zřízeného v roce 1909 na východním okraji města.