Sojčí rokle

Sojčí rokle leží na severní straně údolí Bílého potoka asi 1 km severovýchodně od centra Janské a necelý 1 km západně od Filipova. Asi 500 m dlouhá pískovcová rokle vznikla erozí křídových pískovců na puklině přibližně severo-jižního směru. V polovině září 2016 byla prohlášena za přírodní památku, jejíž název připomíná známého fotografa a zaměstnance Správy NP České Švýcarsko Václava Sojku.
Předmětem ochrany je geomorfologicky zajímavá pískovcová rokle s výskytem významné populace vláskatce tajemného a s přírodě blízkými dubohabrovými a suťovými lesními porosty.

Rokle byla vymodelována erozní činností bezejmenného potoka, který pramení na jejím horním konci. Na potoce je asi 4 m vysoký vodopád, pod nímž potok protéká mezi zřícenými bloky pískovce a v dolní části rokle vytvořil několik skalních převisů.
V dubohabrovém lese na horních okrajích rokle roste hlavně habr obecný, dub zimní a lípa srdčitá, na svazích a dně rokle jsou suťové porosty s převahou javoru klenu, jasanu ztepilého a lípy srdčité. Dále tu roste například javor mléč, buk lesní, jilm horský nebo nepůvodní dub červený. V chudém podrostu najdeme mokrýše střídavolistého, konvalinku vonnou, náprstník červený, netýkavku malokvětou, věsenku nachovou, starček Fuchsův, barvínek menší nebo udatnu lesní. Na zastíněných skalách jsou porosty kapradin, lišejníků a mechorostů. V temných skalních stěrbinách a prohlubních se vyskytuje světélkující mech dřípovičník zpeřený a místy tu rostou drobné kolonie vláknitého gametofytu silně ohroženého vláskatce tajemného, jehož zdejší populace je jednou z nejvýznamnějších v Labských pískovcích.
Z drobných živočichů tu byl zjištěn výskyt ropuchy obecné, skokana hnědého, užovky obojkové a silně ohrožených druhů skokana štíhlého, čolka obecného a čolka horského. Z ptáků je zajímavý výskyt strakapouda prostředního.

U jihozápadního okraje přírodní památky roste asi 28 m vysoká památná lípa malolistá s obvodem kmene 440 cm, jejíž stáří se odhaduje na 200 let.