Návrhy na oživení a podporu turistiky v Kamenickém Šenově

Ve dnech 22. a 23. února 2001 se konala v kině Hvězda v Kamenickém Šenově závěrečná prezentace výsledků prací studentské pracovní skupiny univerzity Gesamthochschule Kassel (SRN), pracující s podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti na dohodnutých tématech k oživení vybraných částí Kamenického Šenova a k podpoře turistického ruchu.

Témata byla vybrána na společných schůzkách na jaře a v létě roku 2000, od října byla pak vypracovávána řešení v dílčích skupinách.

Jednalo se o následující studie:

  1. oživení prostoru kolem dolního nádraží
  2. oživení náměstí u kostela a přístupu ke škole před rušnou tranzitní silnici
  3. nové uspořádání náměstí včetně řešení dopravní situace
  4. návrh naučné stezky "Čedič"
  5. krajinná prognóza oblasti.

Zpracování těchto témat mělo velmi zajímavý, a možno říci, typicky studentský charakter, diametrálně odlišný od (u nás) moderních, přísně architektonických metod naší krajinně plánovací praxe, a přineslo celou řadu podnětných a vtipných návrhů. Tím samozřejmě vzbudilo dosti živou diskusi mezi studenty a městskými činiteli i přítomnými zástupci veřejnosti. Například rekonstrukce prostoru dolního nádraží a jeho okolí navrhovala výstavbu skleněné budovy pro sklářskou expozici (obdobné řešení bylo mezitím z jiné strany provedeno), uzavření prostoru výstavbou obytných domů a provozního zařízení muzejní železnice na konci nynějšího kolejiště a restauračního a ubytovacího zařízení. K podpoře turistického ruchu sloužil také návrh cyklistické trasy městem ve spojitosti s navrhovaným prodloužením muzejní železnice až na horní nádraží, vybudováním areálu pro turistiku na koních, rozhledny na Šenovském vrchu a přírodního divadla v jednom opuštěném lomu. Třemi možnými návrhy se řešilo ztvárnění současného neutěšeného stavu náměstí a dopravní situace na něm. Ty se zajímavým způsobem snažily řešit rehabilitaci a zklidnění tohoto nesourodého prostoru s opuštěnou kašnou, vzniklého necitlivým zbouráním budovy muzea.

Podstatným prvkem řešení prostoru u kostela bylo zpomalení dopravy vybudováním kruhového objezdu, čímž by se řešilo i nebezpečné přecházení školních dětí přes frekventovanou silnici. Zajímavý byl také návrh na využití chátrající tovární budovy k vybudování nákupního střediska přístavbou přízemního traktu a parkoviště ve svahu pod budovou. Návrh počítal s propojením střediska s historickou budovou naproti faře, ve které by mohla být kavárnička a cukrárna nebo jiné občerstvení s posezením. Zejména tento návrh se líbil tak, že se dokonce projevily obavy, že by takto upravený prostor mohl na sebe strhnout funkci nového městského centra. Rovněž navrhovaná naučná stezka (lépe by bylo ji nazvat zábavně-naučnou stezkou), propojující Panskou skálu s řadou dalších zajímavých prvků v krajině a s opuštěnými lomy na Klučkách, měla řadu u nás nevyužívaných prvků, umožňujících aktivní zapojení návštěvníků.

Krajinná prognóza oblasti navrhovala k diskusi tři varianty: a) uchování obytné krajiny s omezenou zemědělskou produkcí a turistickým ruchem, b) ponechání nyní nevyužívaných zemědělských ploch přirozené sukcesi, vedoucí nakonec ke krajině porostlé křovinami a smíšenými lesy, a jako třetí variantu c) podporu masového turistického ruchu. V diskusi k tomuto tématu se většina přítomných přikláněla k variantě třetí, mám však dojem, že se neuvědomili jednak její důsledky (budování ubytovacích zařízení s obslužnými parkovišti, sítí zábavních a nákupních středisek atd.), kterými by došlo k podstatnému ovlivnění života obyvatel ve městě, a také to, že zdejší krajina nesplňuje požadavky, které by mohly uspokojit zhýčkané účastníky masového turistického průmyslu.

Petr Kühn

Další informace: