Poklad na Tolštejně - pověsti z Jiřetína pod Jedlovou a Lužických hor
Adam Votruba
Knížka je sbírkou pověstí z krásného kraje na severní straně Lužických hor. Najdete v ní řadu klasických legend jako Bílá paní na Tolštejně, Poklad na Tolštejně, O Rašauerovi, Čarovný pták na Luži aj. Jsou zde ale také pověsti dosud nikde nepublikované, např. Svatý na Křížáku, Nešťastná sázka nebo jako zvláštní přídavek vyprávění s dlouhým názvem Jak jel Štrougal do Polska pro vagóny a v Jiřetíně člověk nedostal jabko. Autor totiž nečerpal jenom ze starých německých a českých sbírek a místních časopisů, ale poslouchal také vyprávění pamětníků a zaznamenal tak několik legend v literatuře dosud neznámých. Celkem kniha obsahuje 50 vyprávění z Jiřetína pod Jedlovou, Dolního Podluží, Studánky, Chřibské, Kyjova u Krásné Lípy, z Varnsdorfu, Vlčí Hory a dalších míst. Všechny pověsti jsou upravené. U známých pověstí, které byly již vícekrát sepsány, se autor představuje jako svérázný vypravěč, který se ve volbě slovních obratů příliš nedrží literárních předloh. Nikdy se ovšem neodchyluje od původního příběhu. Velmi málo jsou naproti tomu upraveny pověsti, které autor sám sbíral. Zde je záměrně kladen důraz na dokumentární hodnotu těchto textů. Část z nich je proto psána nespisovným jazykem a jsou zde ponechány některé charakteristické obraty a výrazy vypravěčů. Ostatně koho zajímá, jak autor s pověstmi naložil a odkud je čerpal, může nahlédnout do závěrečné stati a hojných poznámek k jednotlivým pověstem. Text je oživen ilustracemi Michala Votruby.
Knihu vydal Ateliér Stejskal v Jiřetíně pod Jedlovou.
O Rašauerovi
Před dávnými a dávnými
lety řádil v našem kraji loupežník Rašauer. Dopustil se mnoha zlých skutků
a pro jeho špatnost se lidé jemu i jeho domu vyhýbali. Ten stál blízko hájovny
u Vlčí Hory. Rašauer uzavřel také smlouvu s knížetem pekel a získal tak čarodějné
umění. Měl kouzelnou červenou vestu. Když si ji oblékl, stal se neviditelným
a několikrát tak proklouzl svým pronásledovatelům pod rukama.
Jednou šel jeden pekař ze Starých Křečan
do České Kamenice. Jmenoval se Zachariáš Siegert, ale všichni mu přezdívali
Kramář. Ubíral se po cestě přes Chřibskou a přes Studený. Siegert s sebou nesl
hodně peněz na nákup obilí. V sedle mezi Chřibskou a Studeným na něj číhal Rašauer.
Zabil ho sekerou a oloupil. Když mrtvého našli, převezli ho do Křečan a tam
ho pohřbili. Každý, kdo přecházel kolem místa vraždy, položil tam větev chrastí
a když byla hromada dost velká, tak ji zapálili. Onomu místu se říkávalo ještě
donedávna Kramářovo doupě.
Jindy zabil Rašauer na Dymníku jednoho starého
židovského obchodníka. Žid se ubíral po cestě, když na něj z houští vyskočil
Rašauer a požadoval po něm všechny peníze. Žid padl na kolena, zapřísahal se,
že žádné peníze nemá, a prosil Rašauera, aby ušetřil jeho život. Lupič na to
nedbal a srazil ho smrtícím úderem k zemi. Umírající žid pravil: "Brzy odbije
také tvá poslední hodinka!" Když ho Rašauer prohledal, našel u něho jeden jediný
fenik.
Tím byla míra jeho hříchů dovršena a lidé
začali přemýšlet, jak by ho konečně chytili. To se mohlo podařit jedině lstí.
Na hranici jeho pozemku stál skvostný dub, který by Rašauer rád koupil. Hajný
ho nemohl sám prodat a odkázal ho na příjezd nadlesního. Jednoho dne přišli
soudní osoby v mysliveckém oblečení do blízkosti jeho domu. Hajný šel za ním
a oznámil mu, že je vše připraveno, aby mohli dohodnout smluvený obchod. Rašauer
vyšel polooblečený ven. Tu ho chytili a svázali ho. Rašauer snažně prosil, aby
mu dovolili se alespoň pořádně obléknout, ale odepřeli mu to.
Rašauera odvezli do Lipové a odsoudili ho
k smrti lámáním v kole. Slova umírajícího žida se tak vyplnila.