Památník u Horní Světlé

Vzpomínka na obránce hranic z roku 1938 v Lužických horách

V sobotu 30. září jsme v Horní Světlé v Lužických horách opět vzpomněli na obránce hranic z roku 1938, příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu. Letos uplynulo již 20 let od výstavby pomníku československých hraničářů a o to byla letošní vzpomínka slavnostnější.

První část celého programu začala již tradičně v 10 hodin v Horní Světlé výstupem na nejvyšší vrchol Lužických hor. Při výstupu i na vrcholu Luže se přátelsky a živě diskutovalo a proběhlo i nezbytné fotografování.

Samotný vzpomínkový ceremoniál začal za příjemného podzimního počasí ve 14 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf. Zde v září roku 1938 proběhl boj o československý celní úřad mezi Stráží obrany státu a teroristy sudetoněmeckého Freikorpsu. Důstojnou kulisu celé vzpomínce tvořili opět nejen dobově odění příslušníci finanční stráže, armády, četnictva a policie, ale také příslušníci Čestné jednotky Policie České republiky z Liberce a vojáci z Krajského vojenského velitelství Liberec.

Vzpomínky se zúčastnil hejtman Libereckého kraje pan Martin Půta, starostka obce Mařenice paní Dagmar Novotná a další významní hosté. Jsme také velmi rádi, že na vzpomínkové akci můžeme každý rok přivítat i rodinné příslušníky bývalých strážců našich hranic. Je nám velkým potěšením, že se zde společně s nimi můžeme každý rok setkat a zavzpomínat.

Hlavní projev pronesl na setkání historik a velmi milý host PhDr. Jindřich Marek. Významným slavnostním okamžikem bylo i ocenění dlouholeté a obětavé práce pana PhDr. Miroslava Hudce, kterému byla předána Pamětní medaile 100 let ČsOL. Na závěr proběhl i křest nové knihy z pera člena naší jednoty Jaroslava Beneše s názvem „Celní úřad Horní Světlá, 20 let pomníku československých hraničářů“.

Po skončení pietního aktu jsme se odebrali i k nedaleko stojícímu pomníčku připomínajícímu odsun českých Němců po druhé světové válce, kde jsme položili kytici. I odsun je totiž součástí naší historie. Historie, ze které bychom si pro budoucnost měli vzít to dobré a lepší.

Všem, kteří přišli na letošní kulaté dvacáté vzpomínkové setkání, bychom rádi poděkovali. A těšíme se na shledanou zase za rok.

Jaroslav Beneš