Památník u Horní Světlé

Vzpomínka na obránce hranic v Lužických horách v roce 1938

      V sobotu 29. září se v Lužických horách uskutečnilo tradiční vzpomínkové setkání, které připomnělo tragické události z podzimu 1938. Letošní rok je jubilejní z vícero pohledů. Především vzpomínáme 100 let od zrodu našeho novodobého státu a 80 let od mnichovské katastrofy. Současně tomu již je ale i 15 let, kdy byl na hraničním přechodu z Dolní Světlé do saského Waltersdorfu vybudován naší mladoboleslavskou jednotou Československé obce legionářské pomník československých hraničářů. Pomník připomínající příslušníky Stráže obrany státu a Finanční stráže. Pomník připomínající odhodlání a boj za demokratické a svobodné Československo. Pomník připomínající boj, který se na tomto místě odehrál právě před 80 lety.

      Každoroční vzpomínkové setkání pod taktovkou mladoboleslavské jednoty probíhalo letos v netradičním časovém sledu. Z důvodu naší výstavy o finanční stráži, která probíhá v rumburském museu a odpolední přednášky tamtéž, jsme se letos sešli u pomníku v Dolní Světlé již v deset hodin dopoledne. Potěšitelné bylo jak příjemné podzimní slunečné počasí, tak hojná účast obecenstva. Ani letos mezi diváky nechyběli potomci obránců hranic z Lužických hor v roce 1938, zástupci místní samosprávy i státní správy. Velmi milá byla i účast zástupců slovenských celníků, konkrétně zástupců Spolku histórie colníctva a finančnej správy z Bratislavy.

      Důstojnou kulisu celému ceremoniálu vytvořili opět nejen dobově stejnokrojovaní příslušníci finanční stráže, armády a četnictva, ale také příslušníci Čestné jednotky Policie České republiky z Liberce a vojáci z Krajského vojenského velitelství Liberec. Je obzvláště chvályhodné, že současná policie ani armáda nezapomíná na své vlastní tradice, neboť četníci, policisté i vojáci bojovali v roce 1938 bok po boku s finančními strážci v jednotkách Stráže obrany státu.

      Vlastní pietní akt zahájil záznam vyhlášení mobilizace, tedy stejné hlášení, které 23. září 1938 ve večerních hodinách vysílal i Československý rozhlas. Po signálu trubače „Nastoupeno“ přivítal přítomné předseda Jednoty br. Tomáš Pilvousek. Následně promluvil br. Jaroslav Beneš. Ve svém projevu přiblížil přítomným historické souvislosti a důvody našeho setkání. Historickou část vzpomínky pak uzavřel br. Jiří Filip, který přednesl text pochvalného uznání, jenž zaslal všem příslušníkům Stráže obrany státu dne 25. listopadu 1938 ministr vnitra Jan Černý.

      Vzpomínkový akt dále pokračoval položením věnců a kytic k pomníku a čtením několika desítek náhodně vybraných jmen padlých příslušníků čsl. ozbrojených sborů z let 1938–1939. Jména nakonec symbolicky zanikla v tónech vojenské večerky. Čestnou salvou jsme si opět připomněli obětí našich předků, které nesmí býti nikdy zapomenuty. Krátké zdravice poté přednesli zastupitel města České Lípy PhDr. Miroslav Hudec, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje paní Jitka Volfová a zástupce Spolku histórie colníctva pan Peter Fabian. Celý vzpomínkový akt byl zakončen tóny naší krásné Československé státní hymny, a to z originální nahrávky ze září 1938. S přítomnými se následně rozloučil předseda Jednoty br. Pilvousek a celý pietní akt ukončil vojenský signál „Odtroubeno".

      Vzpomínkového aktu se účastnil značný počet diváků. To je pro nás potěšitelné, ale zároveň i zavazující. Po skončení oficiální části programu se na místě ještě dlouho neformálně diskutovalo.

      Odpoledne, před přednáškou v Rumburku, jsme navštívili ještě další památná místa ve Šluknovském výběžku spojená především s finanční stráží. Nejprve to byl pomník v Dolním Podluží, kde byli ve čtvrtek 22. září 1938 zákeřně zavražděni dozorce Václav Kozel a respicient Jan Teichman. Položením květin a provedením předpisového „k poctě zbraň“ jsme uctili jejich památku. Br. Jaroslav Beneš pak přítomné seznámil s historií tohoto místa. Poté jsme navštívili na hřbitově ve Varnsdorfu hrob četníka (SNB) Josefa Munzara, který byl v roce 1947 zákeřně zavražděn při výkonu služby. I zde jsme položili květiny a uctili jeho památku. Posledním navštíveným místem pak byl pomník respicienta Oldřicha Novotného, zavražděného ve službě v roce 1946 nedaleko Lipové. Jeho pomník není bohužel v řádném stavu. Očistili jsme jej proto od napadených větví, vzdali mu hold, položili květiny a br. Beneš opět seznámil přítomné s tragickou událostí, která se na tomto místě stala.

      Z časových důvodů, jelikož se již přiblížil termín naší přednášky v rumburském museu, jsme nestihli navštívit pomníček vrchního respicenta Bohumila Kotena, který byl v roce 1947 v lesích mezi obcemi Království a Jiříkov, přímo na státní hranici, při výkonu služby ze zálohy zastřelen a následně oloupen. Je to náš dluh i závazek do budoucna.

      Letošní vzpomínková akce je tedy již za námi. Můžeme se však těšit, a také se již těšíme, na příští ročník.

      Neshledanou ve Světlé.

Br. Jaroslav Beneš