Lužické a Žitavské hory

ARCHITEKTURA A LIDSKÁ DÍLA

Sloup

Skalní suk s bývalou poustevnou v dubnu 1953.
V pozadí za bývalým dvorem pod skálou tehdy ještě stál zchátralý Berkovský zámeček:

Pohled na skalní suk od chaty Na Stráži (1993)

Pohled přes Sloup k Ortelu (červen 1961)

Pohled přes Janov ke Klíči (srpen 1980)

Ralsko

Pohled na Ralsko z červených pískovcových skal (červenec 1998)

Hradní věž počmáraná sovětskými vojáky (červenec 1991)

Druhá brána hradu, počmáraná sovětskými vojáky (srpen 1993)

Tesaný příkop s přístupovou cestou na jižní straně hradu (srpen 1993)

Cvikov

Cvikovské náměstí (před zbořením severní strany na podzim 1981). Zcela vpravo je část bývalého hotelu U zlatého lva, vedle stojí spořitelna a za pomníkem ruského vojáka dům rodiny Šafránkovy. Na obrázku vpravo je pohled z domu Šafránkových na dvorek a sousední dům (duben 1977):

U kostela sv. Alžběty (únor 1986)

Pane, zůstaň s námi, neboť se připozdívá (únor 1986)

Vnitřek kostela sv. Alžběty (červenec 1980)

a jiná místa...

Zeď v lesním divadle nad Sloupem, zbořená v roce 2000 (srpen 1993).

Stará zrcadlárna v údolí Svitávky u Velenic (květen 1986)

Bunkr s porostem konvalinek ve východní části Lužických hor (srpen 1998)

Kamenné sloupy

Mariánský morový sloup z roku 1697 na dřívějším místě pod náměstím ve Cvikově (prosinec 1984)

Barokní sloup Nejsvětější Trojice v Blíževedlech (srpen 1988)

V pravé poledne na náměstí v Jablonném (červen 1998)

Mariánský sloup s vykotlanou lípou pod Panskou skálou (červen 1998)

Mariánský sloup před kostelem ve Sloupu (červenec 1998)

Portály

Portál pod věží kostela v Brništi (srpen 1993)

Klasicistní branka před kostelem v Novinách pod Ralskem (srpen 1993)

Renesanční portál zámku v Zákupech (červenec 1989)

Sochy a plastiky

Staré klasicistní náhrobky (červen 1998)

Záhořínská kaplička pod Šišákem (únor 1986)

Staré náhrobky se sochami Krista, anděla míru a ženy s květinami (červenec 1986)

Pískovcová plastika z roku 1737 v jednom ze zapomenutých dolů mezi Skalkou a Blíževedly (květen 1973)

Lidová plastika Ecce homo v tesaném sklípku ve Velenicích (červenec 1989)

Karel Absolon (* 1932 Čerčany)

     Jeho rodištěm jsou Čerčany, Sázavou byl pokřtěn, ale útlý věk strávil v Nových Jirnech. V Jáchymově zažil coby školák odsun Čechů ze Sudet. Právo domovské mu pak bylo úředně poskytnuto městem České Budějovice (má na to lejstro, i když dnes už možná neplatné).
     V Teplicích, po válce, chodil do gymnázia, do Junáka a do houslí. Tehdy si také začal s fotografií, a to s pomocí starého "deskáče". V Praze se vzdělal v oboru chemie a mineralogie na VŠCHT. Odešel pracovat k rudným dolům v Příbrami, kde se mu zalíbilo, ale odkud po dvou letech utekl, aby nemusel vstoupit do jisté partaje. V laborkách různých výzkumných ústavů v Praze už ho naštěstí nikdo nenutil.
     Má syna Michala, čtyři vnoučata a dceru Karolínu. Manželka Ludmila pochází z Poličska. Seznámil se s ní v severočeském městě Cvikově, neboť jezdil do nedaleké Lindavy na chalupu.
     Má rád klasickou hudbu, vážnou i jazzovou, Ježka, Armstronga, Beatles a Elvise. Miluje toulání po lesích, kde jsou skály a rokle, a zleze kdejaký kopec.
     Za snímky jezdil na kole, v zimě na běžkách, ale nejčastěji pěšky. Vybavení prosté a skromné: Super Ikonta s Novarem, Certo Six s Tessarem, naposledy Rolleicord s Xenarem.
     Když mu jednou vylezla na drahém filmu světlá čára přes všech dvanáct políček, naštval se a všeho nechal. Ale své ovoce to přece přineslo - odhalil zákon, dosud nevyslovený ani zlomyslným panem Murphym. Jeho formulace zní:

"Věci se mohou dlouhá léta chovat způsobně, ale náhle se podělají tam, kde bychom to očekávali nejméně."

První část výstavy je na předchozí stránce

Začátek stránky