Drnovec
Celkový pohled na osadu pod Zeleným vrchem.
Foto: Jiří Kühn.
Drnovec je malá ves, ležící na jihovýchodním úpatí Zeleného vrchu asi 1,5 km východně od Cvikova, jehož je dnes součástí. Osada vznikla patrně ve 14. století a poprvé se písemně připomíná jako Grina nebo Agrina v roce 1391, kdy byla součástí milštejnského panství Berků z Dubé. Ves byla zřejmě založena na pozemcích, vyklučených již dříve pro potřeby sklářské hutě, která nejspíš stála na návrší uprostřed osady. V roce 1777 byla na tomto místě postavena kaple Nejsvětější Trojice, zbořená po 2. světové válce.
V roce 1680 došlo na panství k velkému rolnickému povstání, při němž se vzbouřenci ukrývali na Zeleném vrchu, a k jejich potlačení muselo být povoláno vojsko. Drnovečtí sedláci se zúčastnili i další rolnické rebelie v roce 1775. Ve válečných dobách trpěl Drnovec hlavně průchody vojsk. Za prusko-rakouské války v srpnu 1778 se tu utábořily dva pruské prapory a 4. září Prusové obec vydrancovali. Také za napoleonských válek v letech 1809 a 1813 tudy několikrát procházela vojska nepřátel i spojenců, která si brala, co chtěla. V roce 1834 stálo v Drnovci 55 domů a o 12 let později byla přes vesnici postavena silnice ze Cvikova přes Jablonné do Liberce, která se za vesnicí ostrou zatáčkou vyhnula příkrému a úzkému skalnímu úvozu, nazývanému „Hohle“ (= Díra). Po roce 1973 byl ale i tento úsek opuštěn a nová silnice byla vedena jižně od osady hlubokým zářezem přes hřbet Dutého kamene.
Pohled na Drnovec z vyhlídky na svahu Zeleného vrchu.
Foto: Jiří Kühn.
V roce 1885 měl Drnovec už 92 domů, ve kterých žilo 533 obyvatel. Patřily k němu také 4 ze šesti domků u silnice do Mařenic, pojmenovaných podle vypuštěného rybníka Rybniční domky (Teichhäuser). Páté stavení patřilo ke Kunraticím a šestý dodnes stojící dům „U Bendů“ je na katastru Mařeniček.
Drnovec podléhal faře ve Cvikově, kde se dříve také pohřbívalo. Když byl ale cvikovský hřbitov přestěhován od kostela ke sloupské silnici, postavili si drnovečtí roku 1890 vlastní hřbitov asi 300 m jihozápadně od osady. Také do školy chodily zdejší děti původně do Cvikova, ale v zimě se později vyučovalo v různých drnoveckých domech a roku 1800 tu byla založena vlastní škola. V roce 1872 byla ve vsi postavena nová jednotřídní škola, kterou po 18 letech nahradila větší budova se dvěma třídami, postavená cvikovským stavitelem Andersem. V původní škole pak vznikl hostinec.
Památná lípa srdčitá v centru osady.
Foto: Jiří Kühn.
Protože písčitá půda v okolí nebyla úrodná, žilo ve vsi jen pár sedláků, ale dobře se tu dařilo pěstování ovoce. Většina obyvatel pracovala ve cvikovských továrnách, zejména v textilce W. Brass a synové, kterou v roce 1905 získala vídeňská firma Löwinger & Glas. Roku 1905 byl ve vsi vybudován vodovod, napájený z pramene na Zeleném vrchu, a elektřina sem byla zavedena v roce 1922. Téhož roku byla dokončena stavba silnice do Mařeniček. Zajímavou atrakcí pro děti byl pohyblivý Betlém, poháněný vodním kolem.
Ještě roku 1939 měl Drnovec 451 obyvatel, ale po poválečném odsunu Němců jejich počet značně poklesl a v roce 2001 tu trvale žilo už jen 155 lidí.
Kaplička v centru osady byla po 2. světové válce zbořena a tak jedinou zajímavostí tu je asi 150 let stará památná lípa srdčitá s obvodem kmene přes 4,5 metru, jejíž silně poškozená koruna musela být v srpnu 2009 výrazně ořezána. Jižně od Drnovce je zalesněný hřbet Dutého kamene se zajímavými skalami, reliéfy, vyhlídkami a s pozoruhodnou ukázkou sloupcového rozpadu pískovce. U staré cesty do Kunratic jsou Kunratické skály se skalní kapličkou a přímo nad osadou na svahu Zeleného vrchu stojí dřevěný altán, nabízející pěkný výhled do okolní krajiny.